Caitlyn 13

3. ledna 2015 v 22:58 | Coneja |  Caitlyn
Čaute ;) ... Je tu slibovaný, již třínáctý díl Caitlyn, tak doufám, že jste se pořádně těšili :)) Děkuju všem za velkou podporu, ráda pro vás píšu ;))


Týden utekl jako voda a byl tu poslední den před začátkem semestru.
Ráno jsem se probudila a pokoj byl prázdný. Bylo okolo šesté ráno a venku se teprve rozednívalo. Žaludek se začal dožadovat mojí pozornosti, a tak jsem seběhla schody a chtěla si udělat snídani. Dole už stála Abby a připravovala jídlo.
"Páni, servis, jako doma." Přitáhla mě vůně až k smaženým vajíčkům.
"Sedni si, hned ti to přinesu." Abby vysypala pánev na talíř ke dvěma nahřátým bagetkám a přisedla si ke mně.
"To je lahůdka." Vajíčka s cibulí se mi rozplývala na jazyku a Abby se napřímila v náznaku hrdosti vůči své kuchyni.
"Mám pro tebe ještě jedno překvapení." Utřela si ústa ubrouskem.
"Vážně?" Usmála jsem se na ni.
"Až se najíme, tak ti ho ukážu."
Po snídani jsem přes sebe přehodila župan a Abby mě vedla ke garáži.
"Doufám, žes nic neprovedla s mým autem." Trochu jsem se vyděsila.
"Neboj se, však uvidíš." Chichotala se Abby.
"Překvápko!" Otevřela dveře od garáže s širokým úsměvem na tváři. Uvnitř stál malý modrý skútřík podobající se tomu Abbyinému.
"To je pro mě?" Brada mi poklesla skoro až na podlahu.
"Jasně, mám ho od kamaráda, včera ho přivezl. Je to jeden starší kousek z jeho dílny, líbí se ti?"
"Nemám slov." Měla jsem obrovskou radost. Ježdění autem po městě bylo neekologické, zbytečné a dost mi to lezlo do peněženky, ale chodit pěšky mezi všemi budovami a parky bylo neúsporné zase z hlediska času.
"Slíbila jsem ti, že ti jeden splaším, tak je tvůj, nechceš se projet?" Abby vypadala mnohem nadšenější, než já. Snad jsem tu holku ani neviděla ve špatné náladě.
"Určitě, jen na sebe něco hodím." Rozběhla jsem se do pokoje, popadla týden staré oblečení a v tu chvíli mi bylo jedno, že už bych měla sáhnout po něčem čistším.
Byla jsem nadšená. Posadila jsem se na svého železného oře a vyjela jsem z garáže, Abby mi byla v patách. Vítr mi foukal do vlasů a já se chvíli cítila, jako doma na pláži - svobodná. Projížděla jsem mezi parky, mávala na okolní studenty a jásala štěstím, protože to bylo něco neuvěřitelného. Projížděla jsem i okolo malé přehrady, kterou se toto město mohlo chlubit. Vlhko a chlad mi usedaly na ramena a svěží vůně všech stromů v okolí si pohrávala s mým nosem. Z takového návalu euforie mě vyrušil až Abbyin křik.
"Caitlyn! Caitlyn, ty šílenče! Máš tady padesátku! Slyšíš?!" Sklonila jsem hlavu a na tachometru se vyjímalo kulatých sedmdesát. Jejda. Pustila jsem plyn a nechala skútr pomalu dojet ke krajnici.
"Wow, to bylo perfektní." Vydechla jsem radostí, když Abby sesedla ze skútru.
"Ty jsi blázen," zasmála se, "příště pojedeme za město, ať to tam můžeš pořádně rozpálit."
"Čekají mě dneska ještě nějaká překvapení?" Měla to být řečnická otázka, ale u Abby si člověk nikdy nebyl jistý - v tomto případě oprávněně.
"Ve skutečnosti ano." Zaculila se na mě.
"A bude to taky tak super, jako tohle?"
"Jak jistě víš, dneska je třicátého. Hodně studentů teď přijelo a potřebují doplnit hladinu alkoholu a uspokojit své abstinující mozečky nějakým pořádným mejdanem. Pozvala jsem pár známých na večer a neuhodneš - budeme mít pivní soudek, není to super?"
"Ty mě vážně budeš ještě dlouho udivovat. Nikdy jsem nic podobného nezažila, nebo si to přinejmenším nevybavuju, bude to chtít nějaké přípravy?" Moje minulost - neminulost opět vyplavala na povrch.
"Neříkej mi, že jste podobný akce nedělali na střední, ale chápu, už je to pár let, stačí, když na sebe hodíš něco slušnýho a zbytek obstarám já."
Abby nasedla na skútr a pokynula mi rukou: "Pojď, vyrazíme, ať to stihneme nějak dát do kupy."
Abby nervózně chodila po pokoji a vyhazovala jeden svršek za druhým.
"Ach jo, to je strašný, když mi máma pomáhala balit, nedošlo jí, že na zimu je ještě čas."
"Klídek, já bych to zas tolik nehrotila, prostě pár přátel přijde na návštěvu." Hlavou mi probleskla vzpomínka na Frankovu první návštěvu a moje nevhodně dlouhé stepování před zrcadlem.
"Máš pravdu, stejně nás po dvou hodinách všichni uvidí v lepším světle." Zasmála se Abby a gestem naznačila skleničku u pusy.
"Nedávají něco v telce? Máme ještě dvacet minut čas." Začala jsem se nudit. Tlachání a nekonečné strojení pro mě nikdy nebylo moc záživné.
"Nevím, skoč se mrknout dolů, za chvilku tam za tebou přijdu."
Seběhla jsem schody a posadila se na gauč. Frank. Opět mi na ramena usedlo to jméno. Celý týden jsem se bavila, byla jsem veselá a teď se začaly ozývat staré rány. Vzpomínala jsem na jeho kulaté hnědé oči, na jemné vlasy a hebkou kůži. Myslela jsem na to poslední objetí, které mi věnoval ještě před cestou. Pamatovala jsem si každé slovo, co vyšlo z jeho úst, než jsem odjela. U srdce mě hřálo vědomí, jak ke mně vzhlížel toho večera a jak jsem se mu toužila oddat každou chvíli, kdy jsem spatřila jeho nevinný úsměv. Co asi teď dělá? Chodí pořád s Amy? Chtěla jsem mu zavolat, nebo aspoň napsat, ale zabránil mi v tom nejen pocit nejistoty, ale i dosedající si Abby na gauč.
"Caitlyn, jsi v pořádku?" Ohlédla se na mě a bylo to poprvé, co jsem neviděla na její tváři pozvednuté koutky.
"Ano, tedy vlastně ne. Já nevím. Trochu se mi stýská." Z nějakého důvodu jsem měla chuť jí všechno říct.
"To bude v pohodě. Za chvilku si zvykneš a hlavně, až tu poznáš víc lidí a přátel, nebudeš se cítit tak sama, věř mi, znám to. Jestli chceš, můžeme si o tom popovídat." Objala mě okolo ramen a znovu se začala usmívat. Chvíli jsem mlčela. Můj mozek odděloval fakta, která o mně Abby věděla a ta, o kterých jsem jí ještě neřekla. V momentě, kdy jsem jí chtěla říct o Frankovi, se do dveří vřítil jeden z jejich kamarádů se sudem piva.
"Zdravíčko, děvčata! Tak tady máme tu nálož!" Postavil soudek doprostřed místnosti a v mžiku se do domu začínali hrnout další studenti.
Party byla v plném proudu, lidé tančili, bavili se a také hodně pili. Abby byla jako utržená ze řetězu. Mezi všemi těmi lidmi jsem si připadala staře a nepoužitelně. Ačkoliv byli v mojí věkové kategorii, těm, kterým bylo čtyřiadvacet, školu téměř končili, nikoli začínali, takže byli ve svých partách a z prvního ročníku tu nebyl skoro nikdo, aspoň jsem nikoho nezaznamenala. Připadala jsem si hloupě, a tak jsem chvíli tančila a potom odešla do kuchyně udělat nějaké občerstvení, protože Abbyiny skvělé jednohubky v hostech mizely jedna dvě.
V kuchyni jsem strávila asi půl hodiny, alkohol ze mě pomalu vyprchával a já střízlivěla. Donesla jsem několik táců zpátky do haly a v tom mě od stolku odtáhl jeden sympatický mladík.
Byl vysoký a vcelku pohledný. Měl světlé vlasy, rozložitá ramena a na hrudi mu vyčnívalo pár chloupků. Hezky se usmíval a působil urostle a přátelsky.
"Ahoj, sledoval jsem tě tak před půl hodinou a pak ses mi někam ztratila." Dotáhl mě ke dveřím.
"Promiň, byla jsem v kuchyni dodělat něco na zub." Naklonila jsem se ke stolu, popadla drobnou jednohubku a vložila mu ji do úst.
"Jsou výborné, nechceš se jít někam ztratit, tady je šílenej kravál." Zakřičel mi do ucha.
"Jasně, pojď do kuchyně." Mávla jsem na něho rukou.
V kuchyni bylo prázdno. Všichni tančili v hale a vsadím se, že několik nadměrně opilých jedinců dovádělo v našem pokoji, nebo v koupelně, nebo v kumbále .. no .. dál jsem nad tím radši nepřemýšlela.
"Sláva, tady je to trochu lepší." Řekl a promnul si uši.
"Jsem Dean." Opřel se o kuchyňskou linku.
"Já Caitlyn." Zahleděla jsem se na jeho hrudník. Byl plochý a obrovský. Pod lopatkami mi projel příjemný pocit, ze kterého mě Dean za okamžik vyrušil.
"Koukal jsem, že jsi nějaká posmutnělá. Nebaví tě to tady?"
"To ne, je to tu fajn, jen jsem tu první rok, nikoho tu neznám, kromě své spolubydlící, a tak se nemám moc s kým bavit."
"Takže prvanda jo?" Napil se z červeného kelímku.
"Ano, ty jsi tu jak dlouho?" Do úst jsem si vložila kousek jahody.
"Letos dělám poslední rok, teda aspoň doufám."
"To je škoda, doufala jsem, že si tu najdu dlouhodobé přátele."
"Však tomu nic nebrání." Usmál se na mě a položil kelímek pryč.
"A co ty? Že se nebavíš a nedovádíš vedle s ostatními?"
"Vymejdanoval jsem se v minulých letech. Poslední dobou spíš rád pokecám, sednu si s pár přáteli někam do čajovny, nebo do kavárny a v klidu popíjím něco dobrého." Jeho vyspělost a intelekt mě neuvěřitelně fascinovali. Možná jsem o studentech mívala špatné mínění.
"Odkud se vlastně znáte s Abby? Taky studuješ genetiku?"
"Ne, ne. Jsem tu na tělovýchově a sportovních studií. Zajímá mě fyzioterapie a sport obecně. Chtěl by se věnovat masérství a podobným věcem. Takže to v podstatě něco s tou medicínou taky má. S Abby jsem se potkal na volejbalovým utkání naší univerzity. Fandili jsme stejnému týmu, a jak víš, sport lidi spojuje, tak jsme šli pak vítězství někam zapít."
"To je hezkej příběh." Taky jsem toužila něco podobného zažít a vysoká mi k tomu dávala nadějné příležitosti.
"Ve skutečnosti jsem za tebou přišel, protože ses mi zalíbila." Přistoupil ke mně a lehce položil svoji dlaň na moji.
"Nechceš se na chvilku ztratit?" Jeho dech mě hřál na pravém uchu a mnou projížděly pocity libosti. Ale pořád tu byl Frank, který mě stále tížil na ramenou.
"Deane," trochu jsem se od něj odtáhla, "nechci se pouštět do žádných rychlých akcí."
"V pohodě, chápu." Pohladil mě po ruce.
"Nepůjdeme ještě chvíli vedle? Zatančíme si a já potom zmizím. Přece jenom, jsou asi dvě ráno a v deset mám první přednášku."
Cítila jsem se jako zodpovědná trubka. Připravila jsem se o určitě velice zábavný večer ve dvou, ale "Caitlyn moralistka" spokojeně trůnila v mém mozku a možná nerada uznávala, že to byl správný krok vůči Frankovi.

V hale se už několik lidí válelo na zemi, jiní provozovali lehký striptýz do rytmu hlasité hudby, pár posledních vytrvalců stále okupovalo taneční parket a pod schody Abby svírala nějakého fešáka v náručí a byla silně zaneprázdněna zkoumáním jeho úst.
S Deanem jsme se příjemně pobavili, zatančili jsme si a smáli se. V jednu chvíli na stolek vystoupil polonahý kluk a opřel se nohou o vypínač. Rozsvítil velkou baterku, kterou vytáhl z kapsy a zakřičel: "Čas na romantiku, dámy a pánové." Dopil pivo z červeného kelímku, který zahodil a popadl kolem pasu první slečnu, která okolo něj prošla. Začala hrát pomalá hudba a mě přepadla nervozita.
"Dáme poslední tanec?" Chytil mě za ruku Dean.
"Jasně." Vykoktala jsem ze sebe. Dean si mě přitáhl ke svému tělu a položil mi ruce okolo boků. Položila jsem hlavu na jeho obrovské rameno.
"Páni, koukám, že už jsi taky unavená." Vypravil ze sebe.
"Trochu." Omluvila jsem svoji potřebu si z jeho paže udělat polštářek. Jeho dlaně se posunuly výš, skoro až k mým lopatkám, a tak umocnily sílu našeho objetí.
Pomalá hudba a teplo Deanova těla mě ukolébali k spánku. V mdlobách jsem cítila, jak mě opatrně pokládá vedle hlučného sterea a potom jsem už nic nevnímala.

Pokračování příště

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Limonáda • Blowme.blog.cz Limonáda • Blowme.blog.cz | Web | 3. ledna 2015 v 23:03 | Reagovat

Jeziiis, to je super! :-)

2 Coneja^^ Coneja^^ | Web | 3. ledna 2015 v 23:09 | Reagovat

[1]: Díky moc :)))

3 Lulu Lulu | Web | 3. ledna 2015 v 23:20 | Reagovat

Super! Ale ať s ním nespí :D Ať počká na  Franka který za ní určitě dojede :D ... Máš sims 4, nebo to je 3??? :P

4 Coneja^^ Coneja^^ | Web | 3. ledna 2015 v 23:23 | Reagovat

[3]: Prozrazovat zatím nic nebudu :D .. ale mám už napsaný další díl ;) ... Tohle je trojka, čtyřku zatím nemám v plánu, moc jí nevěřím :D :)

5 Lulu Lulu | Web | 3. ledna 2015 v 23:27 | Reagovat

No já koukám že to vypadá docela dobře =) mám trojku a určitě tam nemám tolik věcí jak ty :D ... akorát že já mám pomalý PC tak mi to nejede ani moc plynule :D

6 Coneja^^ Coneja^^ | Web | 3. ledna 2015 v 23:31 | Reagovat

[5]: Neměla bych to říkat, ale něco mám taky nastahovaný ;)), ačkoliv chce EA games podpořit, nevydělávám tolik, abych si to mohla všechno dovolit :))

7 Lulu Lulu | Web | 3. ledna 2015 v 23:36 | Reagovat

Jo však to je docela pochopitelný :•)

8 nipplesims nipplesims | E-mail | Web | 3. ledna 2015 v 23:49 | Reagovat

Mm vypadá to dobře..ikdyž já pořád preferuju sims 2 :-D

9 Coneja^^ Coneja^^ | Web | 3. ledna 2015 v 23:50 | Reagovat

[8]: Díky :)

10 Werangummi Werangummi | Web | 4. ledna 2015 v 13:56 | Reagovat

Je to fakt skvělý,rozhodně v tom pokračuj,jsem do toho úplně ponořená :-D :-)

11 Katy Katy | Web | 4. ledna 2015 v 14:06 | Reagovat

Kousek jsem četla a vypadá to docela pěkně. :-) Ale už bohužel pár příběhů sleduju, takže tento vynechám. Jinak se mi líbí ten nápad s obrázky, to se často nevidí. :-)

12 Coneja^^ Coneja^^ | Web | 4. ledna 2015 v 15:23 | Reagovat

[10]: Díky :) zatím mám rozepsaných pár dílů, ale Caitlyn pro vás určitě dokončím ;)

[11]: Díky, že sis aspoň udělala čas :))

13 Dominika Dominika | Web | 4. ledna 2015 v 17:30 | Reagovat

Jé, tak to je dlouho doba co jsem hrála The sims a vůbec četla nějaký příběh, každopádně ten tvůj má alespoň hlavu a patu, ne jako od některých jiných blogerek, takže určitě pokračuj ! :)

14 Coneja^^ Coneja^^ | Web | 4. ledna 2015 v 17:33 | Reagovat

[13]: Díky :)) .. já jsem jich dřív taky četla víc, ale poslední dobou nechci být moc ovlivňována a jet si vlastní tvorbu :)

15 Lady Cathy Lady Cathy | 9. ledna 2015 v 19:57 | Reagovat

Moc hezké! Tento díl se ti povedl! Jdu si přečíst ty, co jsou novější!

16 Coneja^^ Coneja^^ | Web | 10. ledna 2015 v 11:15 | Reagovat

[15]: Děkuju ti :))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama