Brněnská mafie to roztáčí !!

18. března 2015 v 20:28 | Coneja |  Brněnská mafie

Cari amici,
Mám tu první díl mafiánské série i s mafiánským pozdravem, jelikož zaprvé anketa vyhrála na plné čáře a zadruhé dneškem začalo období paranoie, temných zákoutí Brna a zábavných večerů plných vražd a mordů. Je tu nová série článku - Brněnská mafie! Tentokráte 2015 ;).

Třicátá léta v márnici
Vzhledem k tomu, že jsem stále ještě trochu nemocná, ze školy jsem odešla o něco dříve, a to se mi taky hodilo. Po lehkém odpočinku doma na loži jsem vytáhla svůj milovaný kostým. Skládal se z nejpeprnějších mafiánských kousků - červených silonek, červené mašle do vlasů, červeného šátku, a aby té červené nebylo moc tak samozřejmě z černé sukně a mého oblíbeného černého korzetu - ano, je to ten z obrázku ;). Do toho jsem si elegantně natupírovala vlasy a nějaké ty nalepovací řasy taky byly ;). Vyrazila jsem do ulic a pravděpodobně díky hlubšímu výstřihu jsem si vysloužila pár volných míst v autobuse, nebo že by to bylo tím mafiánským gentlemanstvím? Úvodní sraz se konal v "márnici". Respektive poblíž patologie :D. Při vstupu jsme byli prohledáni špičkovým mafiánským týmem oděných do překrásných obleků, popřípadě buřinek. S úsměvem jsem se evidovala u slečen s boa a usadila jsem se do přednášecího sálu. Sálem se linula jazzová melodie z třicátých let a místnost se pomalu začala plnit mladými mafiány. Moje kamarádka a dva kamarádi přišli o něco později, ale usadili jsme se více méně pohromadě.

Pronásledování cizích? A už to začíná..
Když se k nám usadil udýchaný kamarád, vyprávěl nám geniální příběh o svém téměř pozdním příchodu.
Jako inteligentně vyhlížející člověk si samozřejmě dopředu našel vhodné spoje pro příjezd na úvodní sraz, nicméně si jaksi bohužel nezjistil adresu. Vzhledem k tomu, že v pokynech se psalo, že kostýmy jsou povoleny a my jako pravá mafiánská komunita samozřejmě kostýmy nepohrdli, se kamarád vydal za prvním elegantně oblečeným pánem s kloboukem. Shodou okolností to byl jediný kloboučník v okolí, který na sraz rozhodně neměl namířeno, a tak šel přímo o 180°opačně. Každopádně historka pokračuje. Jelikož je kamarád docela nápadný, vysoký a dlouhovlasý muž s bradkou celá skupina pozdě příchozích mafiánů se nenápadně vydala za ním. Ačkoli to mohlo vypadat jako letecké útoky (či chůze ze strany na stranu), kamarád se pochvíli odhodlal pána s kloboukem zeptat, kudy se tam teda vlastně dostane. Po tom co na ně nevěřícně zíral, zjistili, že je za pět minut půl a že jsou totálně špatně. Banda uřícených mafiánů sice lehce narušila stylovou atmosféru čekajících zločinců poklidně si čtoucích místní černobílý tisk, ale naštěstí jsme se všichni našli a tak úvod mohl začít.

Strach tě pohřbí už na začátku
Zprvu na přednášející stupínek přistoupil profesor místní fakulty a vesele nám povídal, jak je tato budova krásně stará, kolik lidí tu zemřelo, kde přesně jsou pohřbení a že tak v 99% zemřeli násilnou smrtí. Sál byl velký, bílý, děsivý a s vrzajícími kovovými stolečky. Pomalu se stmívalo a čím více se pan profesor hloubavě opíral do svého proslovu, tím více místní mafiánská sešlost tuhla na stoličkách a po čele jí stékal ledový pot smrti. Během jeho slov párkrát stihl okolo projít jeden z hlavních mafiosů a přenést přes záda "pytel starých novin", ze kterého nenápadně trčely znehybnělé nohy. Když pan profesor dokončil svůj nadmíru strašidelný projev, událo se několik organizačních záležitostí s nějakými těmi drobnými hereckými výkony. Po úplném skončení jsme se s kamarádkou místo čekání ve frontě "na oběti" uchýlily na toaletu. Respektive kamarádka se uchýlila na toaletu a já čekala sama v tom velkém bílém sále plném pohřbených mrtvol. No hrůza :D.

Afterpárty s kočičím mužem
Sice kamarádka spěchala do tanečních, ale řekly jsme si, že když už jsme se tolik fintily s našimi kostýmy, měly bychom je také předvést na finální afterpárty. Sice jsme si na začátku hry slíbily, že si v rámci zachování naší mafiánské hrdosti neprozradíme identitu našich obětí, nicméně hned, jak jsme vyšly z děsivého ústavu, tváře našich nešťastníků jsme už znaly obě dokonale - včetně jejich programu. Na afterparty jsme dorazily již s hodnotnými plány na jejich zamordování. Hospůdka byla krásná a tmavá. Opět se zde z gramofonu linula jazzová melodie, a jelikož je naše komunita milá a přívětivá, přisedly jsme si k prvním pánům, kteří měli u stolu volno. Jeden byl obzvláště výřečný, což kontrastovalo s druhým pánem, který tuto hru pojal velmi anonymně a celou dobu proseděl v našem kruhu s maskou kočičího muže a nevydal ani hlásku, jak promyšlené! Vysloužila jsem si svoji milovanou tequillu a velice milou servírku, ale po pár minutách musela kamarádka do tanečních a tak jsme to docela rychle zabalily. No nic, moje oběť i vrah běhají na svobodě, a proto je potřeba být silně ostražitý!

Arrivederci,

Vaše CONEJA ;)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Daewoo, Dawee Daewoo, Dawee | Web | 20. března 2015 v 15:04 | Reagovat

Krásné! :-) Teším se na pokračování. ;-)

2 Coneja^^ Coneja^^ | Web | 20. března 2015 v 15:53 | Reagovat

[1]: Uvidíme, uvidíme .. oběť se stále skrývá

3 sarabessa sarabessa | 21. března 2015 v 16:42 | Reagovat

Zní to jako pořádné dobrodružství, nebo jen pěkné vyblbnutí. :D Je to celkem zajímavé. Těším se na další díl. :-)

4 Coneja^^ Coneja^^ | Web | 21. března 2015 v 18:03 | Reagovat

[3]: To rozhodně ! :)) Paranoia jako blázen :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama