Perfektní triáda ;)

25. dubna 2015 v 21:12 | Coneja |  Trudný život malého Fňuka
Zdravíčko milí conejáci ;)) !
Už dlouho jsem nepsala článek do Trudného života, jelikož můj život poslední dobou nenabíral nic moc zajímavého. Nicméně za poslední dva, tři dny jsem nabitá zážitky a ráda se o ně s vámi podělím :))

Baila, chiquita!
Ve čtvrtek jsem měla volno (ostatně i ve středu, ale to se nedělo nic zajímavého) díky přijímačkám a vydala jsem se se svoji maminkou na geniální seminář. Jmenoval se Autoestima flamenca. Byl to seminář přes AKP (asociace klinických psychologů) a sice sloužil výhradně pro psychology, či psychiatry, ale moje maminka (také psycholožka) mě vzala pod svá křídla :). Vedl ho sympatický, milý Španěl Carlos Sepúlveda, kterému bylo asi okolo šedesáti, každopádně byl to energetický, štíhlý, charismatický a temperamentní pán - vůbec byste to do něj neřekli. Vymyslel metodu terapie pomocí flamenca a musím uznat, že neskutečně účinnou. Záměr byl především pro traumatizované, postižené, či jinak psychicky nemocné jedince, ale i my jsme si to mohli vyzkoušet. Nebo bych spíš měla říct "mohly", jelikož jsme tam byly samé ženy. Zpočátku jsme zkoušeli (i s Carlosem) různé aktivity, hry a i samotnou terapii. Ani jsem nečekala, jak budu po deseti hodinách vyřízená - překvapivě ne fyzicky, ale emocionálně. Druhá polovina semináře byla spíše teoretická, jelikož jsme rozebírali psychoterapeutickou složku a v podstatě celý proces + kazuistiky - no krása! Mezitím byl ovšem oběd a já měla možnost si s Carlosem popovídat i trochu soukromě. Povídali jsme si o tanci, Česku, Seville, jeho osobním životě, mých studiích a spoustě dalších věcí. Hodně se divil, že se učím španělsky jenom čtyři roky, ale ten pocit, když vám rodilý Španěl řekne, že mluvíte dobře .. málem se m nahrnuly slzy do očí. Po skončení jsem dostala i krásný certifikát a já jen doufám, že se mi to k přijímačkám bude hodit :). No prostě bezkonkurenční den! :)))

Opuštěné nádraží
V pátek jsem se už bohužel musela vydat do školy. Po ní jsem, ale absolvovala nezapomenutelnou výpravu se svým kamarádem. Přestěhoval se sem z Vysočiny kvůli studiu, a sice už tu studuje druhým rokem, ale poznali jsme se teprve v prosinci, a tak jsem jeho osobní průvodce Brnem. Provedla jsem ho po památkách, parcích i obyčejných ulicích, ale společně jsme se dohodli, že prošmejdíme ty největší pikantnosti. Nevěřili byste, kolik v Brně existuje opuštěných míst. Vyrazili jsme kousek za Hlavní nádraží - na staré opuštěné nádraží, kde nikde nespatříte ani nohu. Když jsme se "prosekali" lesem, spatřili jsme před sebou čtyři dlouhé koleje, hromadu starých zrezivělých vagónů, ve kterých se válely peřiny, krabice a hračky. Prošli jsme snad každý vagón, vloupali jsme se do dvou rozbořených budov, které asi před několika lety sloužily jako čekárny, nebo umývárny. Vyšplhali jsme se i na střechy samotných vagónů. Jelikož zákon nesnese žádné vloupání (ať už do opuštěné staré budovy), nějaký dobrák na nás zavolal strážníky policie ČR. Schovali jsme se jim v jiné budově a naštěstí jsme vyvázli bez potíží. Ruce jsme měli špinavé od rzi, ale bylo to nezapomenutelné - musíme se tam ještě někdy vrátit.

Čůrající kuna
Dneska jsem s rodiči, přítelem a dědečkem vyrazila na chatu. Je asi padesát kilometrů od Brna, na Vysočině. Jelikož dělám na maminčiny narozeniny prezentační video, dřu se s ním každou volnou chvilku (a tudíž i chvíli na chatě). Přítel musel udělat na svém notebooku do práce také několik povinností, a tak jsme se spokojeně uvelebili na balkóně se dvěma počítači a tvořili jsme každý, co jsme potřebovali. Povídali jsme si, vztekali se u pomalého připojení, slézaly nám vlasy z věčných chyb, které nám to házelo, ale tvořili jsme a tvořili. V jedné chvíli přítel zavřeštěl jak malá holka. Polil ho tenký proud ze střechy a šíleně se lekl. Už dlouho bojujeme s kunou Mílou (jak jsem ji s oblibou pojmenovala). Zjevně se nám chtěla pomstít, a tak se vyčůrala na půdě. Bohužel zrovna do místa, kde byl "suk" ve dřevě a čirou náhodou se ten suk vyjímal nad přítelovou hlavou. No měli jste to vidět, zaručená zábava!
Pokud jste dočetli až sem, máte u mě piškotík (napište si o něj do komentářů ;) :D). Doufám, že si teď také užíváte, a jestli ne, držím vám pěsti, rozhodně se to zlepší! ;)

Mějte se krásně!

Vaše CONEJA ;))

Tančili jste někdy flamenco?

Chodíváte rádi na opuštěná místa?

Zažili jste podobou příhodu v "boji" se zvířaty?

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Anička Anička | E-mail | Web | 26. dubna 2015 v 11:07 | Reagovat

Flamenco jsem nikdy netančila. Carlos byl asi vážně moc milý.. a co vlastně studuješ? :) Kdyby na mě někdo zavolal policajty, počůrala bych se strachem :D Ráda chodím na opuštěná místa - nikdy nevíš, co objevíš. Podobnou příhodu jsem vážně nezažila :D Přítel byl asi moc rád, že? :D Co je to ten piškotík? :D

2 Coneja^^ Coneja^^ | Web | 26. dubna 2015 v 11:48 | Reagovat

[1]: Já jsem na gymplu :)), za rok maturuju :D ... Jinak těm policajtům jsme se elegantně vyhnuli, ale nebylo to moc příjemné hrbit se pod "okny" :D. Já si z přítele právě dělám docela srandu, ale bere to s humorem :D .. jen je to taková blbá náhoda. Piškotík je obyčejný piškot, jen o něco menší, taková odměnka :D .. máš ho u mě! :D

3 Miss Caroline Miss Caroline | E-mail | Web | 27. dubna 2015 v 21:47 | Reagovat

Budu upřímná a na rovinu napíšu, že jsem nikdy o něčem, co se jmenuje flamenco neslyšela. :D No, já opuštěná místa nesnáším - připadám si v nich bezbranná, opuštěná, nejistá... Nicméně na policisty milá nejsem, i když nejsem ten typ, co porušuje zákony. A navíc kdo by chtěl obviňovat malého spratka? :D Ovšem místo "čurající" kuny jsem si zažila čůrající kočku Máju. :D (Pomočila mi podlahu a pozvrace koberec, tleskám.) A...dostanu piškotíček? ^_^ Fajn, přežiji i bez něj. :c :D

4 Coneja^^ Coneja^^ | Web | 27. dubna 2015 v 22:09 | Reagovat

[3]: Fakt ne? :D Týjo, to je poprvý, co slyším, že by to někdo neznal :) .. a čůrající kočku už jsem taky zažila, několikrát .. Byla to taky celkem sranda :D .. Jinak piškotík máš samozřejmě u mě ! :33

5 Sarabessa Sarabessa | 29. dubna 2015 v 20:44 | Reagovat

Flamenco? Já? Nikdy :D
Opuštěná místa mě z tvého článku zaujala nejvíc. Hrozně ráda prožívám takové to dobrodružství. :D Ať už v lese nebo jinde. :D  A tvůj přítel? Živě si to dovedu představit. :D  a málem bych zapoměla... odteď mi dlužíš piškotík! ^^

6 Coneja^^ Coneja^^ | Web | 29. dubna 2015 v 20:57 | Reagovat

[5]: Zkus to někdy, je to fakt sranda :) .. Jinak díky za vyjádření ... piškotíky už dopékám ! :D :D

7 Allex Allex | E-mail | Web | 1. května 2015 v 15:38 | Reagovat

Sice tančím, ale flamenco jsem ještě nikdy nezkoušela. Čůrající kuna? To musel být zážitek! Hlavně výraz tveho přítele musel stát za to. :)
Opuštěná místa mám ráda, ale bohužel v blízkosti mého bydliště žádné pořádné není. :/
No, já si zrovna užívám s bolavou nohou v posteli. :D
Dostanu taky piškotík? :D

8 Coneja^^ Coneja^^ | Web | 28. srpna 2015 v 9:58 | Reagovat

[7]: Jasně, že dostaneš! :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama