(Anti)Čtenáři - nevzdávejte to! :)

11. května 2015 v 20:06 | Coneja |  Názory
Zdravíčko, milí conejáci ;)),
po menší pauze jsem tu opět zpátky, tentokrát s článkem, o jehož zveřejnění už přemýšlím notnou dobu. Ráda bych vám přiblížila svoji nejoblíbenější knihu, která naprosto změnila můj pohled na literaturu a zároveň bych i zmínila svůj příběh, třeba vás inspiruje :).

První krůčky
Už od útlého věku jsem uměla číst. Ve dvou letech jsem skládala slova z písmenek, ve třech četla krátké věty a ve čtyřech už seděla s knížkou pod nosem. Opravdu talentované dítě (chodit jsem sice uměla podle tabulek krapet později, ale připadám si pořád docela normálně). Nicméně zpátky k tématu. Řekněme, že jako dítě jsem byla vášnivý čtenář. Pamatuji si, že na základní škole (zažila jsem jenom první stupeň) mě paní učitelka měla velmi ráda a na konci školního roku mi vždycky koupila nějakou pěknou knihu, jako nejlepšímu studentovi ve třídě (ach, kde jsou ty časy..). Moc jsem si toho vážila a četla sem opravdu ráda, to se ale mělo v budoucnu lehce změnit.

Maminka vypravěč
Dětství jsem strávila v podstatě celé u babičky. Bydlela jen tři zastávky od mých rodičů a celé odpoledne si se mnou hrávala, koukala na pohádky a vyprávěla mi příběhy. Nikdy mi ale nečetla. Jako čtenářka tudíž nastoupila moje maminka a čítávala mi před spaním. Přečetla mi hromady knížek a přiznávám, že čím jsem byla starší, tím víc jsem u nich začínala usínat. V páté třídě jsem se už cítila hloupě, jelikož už mým spolužákům maminky nečetly, a tak se náš večerní rituál úplně ztratil. Toho roku jsem se i učila na přijímačky na gymnázium, na které jsem se nakonec i dostala a ve škole začal docela dril a já neměla na knihy vůbec čas.

Pomlka velikosti čuníka
...nebo "jako prase", pokud chcete. Od svých dvanácti, do svých sedmnácti jsem přečetla asi jednu, nebo dvě knihy - nelžu (ok, možná tři). Čtení mě přestalo bavit, motala se mi z něj hlava a z předkloněné pozice se mi dělalo zle. Nicméně mám takový dojem, že to všechno bylo jenom placebo, protože jsem prostě z počátku byla pubertální pakůň, kterému se nic nelíbí a po patnáctce už jsem neměla ani ve zvyku se ke čtení zkusit vrátit.

Co se změnilo?
Zhruba před půl rokem jsem onemocněla a musela jsem strávit nemalou dobu v nemocnici nebo doma. Na kapačky, odpornou stravu, hromadu léků a neustálý "zdrogovaný" stav si mé tělo časem vcelku přivyklo, a tak jsem se místo šestnácti hodin spánku za den začala pořádně nudit. Rodiče mi přinesli obrovskou knihu (tehdy pro mě 500 stran bylo opravdu nepřekonatelných) Idiota od Dostojevského, ale po dvaceti stranách jsem opět upadla do lehkého soporu. Každopádně musím od srdce poděkovat svojí kamarádce, která mi opravdu změnila život. Donesla mi totiž něco naprosto dokonalého.

Veronika se rozhodla zemřít
Prosím fanfáry. Kniha "Veronika se rozhodla zemřít" od brazilského spisovatele Paula Coelha byl onen zlom v mém dosavadním pohledu na literaturu. Tato knížka poukazuje na nejvzácnější věc nacházející se v našem životě - okamžiku. To, co právě teď prožíváme, se nemusí už nikdy více opakovat a hodnota "okamžiku" je tedy pro nás ta nejkřehčí, ať už se cítíme jakkoliv. Ve chvíli, kdy jsem dočetla poslední stánku, se ve mně neobjevil pocit, že bych do sebe naházela dalších deset knížek, ale proces pomalu začal a já jsem za to neuvěřitelné vděčná. Přišel Alchymista, Jedenáct minut, U řeky Piedra jsem usedla a plakala a Coelho mě akorát utvrdil v tom, jaký je to génius. Pokud nahlédnete koutkem oka do "přečtených knih" v mém menu, musím uznat, že pro mě je to obrovský pokrok. Mám chuť číst a baví mě to. Čtu v autobusech, tramvajích, na ulici i před spaním. Nejen, že mám po přečtení hezké knihy dobrou náladu, ale čtení mi i rozšířilo pohled na svět, vnímání (takový šestý smysl) a hlavně i nějaké ty literární (ne)schopnosti. A také díky čtení jsem se vrátila i k psaní - a tím pádem i založila tenhle blog. Takže všemu vděčím úžasnému pánovi Paulu Coelhovi a musím říct, že pokud je někdo z vás takový anti-čtenář, jako jsem byla i já - máte pořád ještě šanci! Nevzdávejte to! :))

Přeji příjemné počteníčko,

Vaše CONEJA ;)))
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Ann V. Ann V. | Web | 11. května 2015 v 20:17 | Reagovat

Já sice naopak četla vždy moc ráda, ale je pravda, že se najdou i temná období kdy prostě nemám čas ani chuť a tak nějak z toho čtecího režimu vypadnu, ale spíš se mi stává že pročtu hromadu času, kdy musím dělat i jiné věci. Každopádně tenhle článek je dost přesvědčivý argument, proč si knihu "Veronika se rozhodla zemřít" v nejbližší době určitě přečtu. :)

2 Coneja^^ Coneja^^ | Web | 11. května 2015 v 20:34 | Reagovat

[1]: Právě dost lituju toho, že jsem nečetla už dřív, ale nic se nesmí vzdávat :) .. Nicméně ráda jsem doporučila ;))

3 Miss Caroline Miss Caroline | E-mail | Web | 12. května 2015 v 9:54 | Reagovat

Já mezi antičtenáře nepatřím, tedy alespoň si to myslím. I když je fakt, že někdy se raději podívám na film než abych si přečetla knížku. :D

4 baruschkasf baruschkasf | E-mail | 12. května 2015 v 11:39 | Reagovat

Já čtu všechno, co mi přijde pod ruku, ale poslední dobou si vybírám spíš ,,červené,, oddechovky :-)
Nějak už nemám velkou potřebu se vzdělávat a hledám něco, u čeho vypadnu z rytmu rodiny, něco, u čeho nemusím přemýšlet, co plyne samo, bez ohledu na mé soustředění, bez ohledu na to, jestli mi do hlavy hučí puberťák a nebo mě maličká z ničeho nic rozčesává vlasy :-)
Jo, to když jsou náhodou pryč, to se hned dá číst i něco rozumného, ale zas tak často to není :-)
Já jsem čtenář konzument, čtu prakticky pořád :-)

5 Bella Me Bella Me | Web | 12. května 2015 v 14:35 | Reagovat

Taky jsem jako menší hodně četla a postupem času mě to úplně opustilo a nad knížkami jsem ohrnovala nos. Před nedávnem jsem se ke čtení chtěla opět vrátit a začalo mě to znovu docela bavit, ale ne vždy je dostatek času, takže čtu spíš příležitostně. :)
Jinak s tvým článkem naprosto souhlasím! :)

6 Heaven Heaven | E-mail | Web | 12. května 2015 v 16:06 | Reagovat

Jako dítě, někdy na tom prvním stupni, jsem taky hodně četla, pak jsem asi na 2 roky přestala, ale nakonec jsem se k tomu zase vrátila :) Na tebou jmenovanou knihu už jsem slyšela hodně chváli a chystám se ji přečíst a nebo se alespoň podívat na film (ale kniha, jak už to tak bývá, je prostě kniha)... antičtenáři jsou někdy pěkně na pěst. Ostatně jako každý, s kým se na něčem neshodnu :D Někdo prostě ještě nenarazil na knihu, která by ho nějak ovlivnila, donutila číst další knihy, tak prostě zanevřel na literaturu obecně... což je škoda :/

7 Coneja^^ Coneja^^ | Web | 12. května 2015 v 16:33 | Reagovat

[3]: Tak to tě obdivuji :)

[4]: Já to právě dřív vnímala jako utrpení, ale je to zaručený odpočinek ;))

[5]: Přesně moje story :)) ... děkuji ;)

[6]: Na film nekoukej - je to hrozný .. ze sympatický Veroniky z Ljubljany udělají kozatou blondýnku z manhattonu (no prostě američani -_-) .. ale kniha je boží, doporučuju :)

8 Nessi Nessi | E-mail | Web | 12. května 2015 v 19:49 | Reagovat

Já dřív četla strašně ráda a v Maroku jsem přečetla za týden 8 knih. Ted už mě to nějak nebaví :) :(

9 Daewoo, Dawee Daewoo, Dawee | Web | 12. května 2015 v 20:16 | Reagovat

Úžasný článek! ;-) Já taky dříve moc nečetl, ale teď? Teď jsem schopný přečíst jednu knihu za čtyři dny, což je u mě opravdu rekord, protože ještě v lednu a únoru jsem jednu knihu četl měsíc. :-D Začal jsem si vést čtenářský deník, kam si píši všechny knihy, které jsem přečetl a celkem jich je zatím 13 (malý počet, já vím :-D ).Také musím říct, že díky knihám se mi rozšířila slovní zásoba a myslím že jsem se i zlepšil ve psaní-Když jsem se podíval do mého cestovního deníku, kam jsem si začal vést zápisky z mých výletů, musím říct že můj první zápisek z ledna je podstatně hůře napsaný než můj zápisek teď z května. :-D
Jinak, pokud se chceš zasmát, doporučuju knihy od Ros Asquithové. Četl jsem od ní dvě knihy a neustále se řehtal smíchy.. :-D nebo ti ještě doporučuji Imaginární (ne)přátelé nebo Stopy hrůzy-Má to snad 100 dílů a já mám přečtený teprve první knihu z této série a to "Stopy hrůzy 21-Hard rock"
P.S. Knihu "Alchymista" jsem také četl, ale skončil jsem snad u třetího dílu a dál to nečetl, protože mě to nějak nebavilo. :-D

10 Coneja^^ Coneja^^ | Web | 13. května 2015 v 8:20 | Reagovat

[8]: Wow, ale to jsi dobrá tedy ! :)

11 Coneja^^ Coneja^^ | Web | 13. května 2015 v 8:21 | Reagovat

[9]: Díky za doporučení :)) .. u Coelha na to člověk musí mit trochu jiný úhel pohledu ;))

12 Allex Allex | E-mail | Web | 13. května 2015 v 14:14 | Reagovat

Páni! To je dobře, že Tě to zase baví. :))
Já měla pomlčku asi rok, kdy jsem četla tak jednu knihu za dva měsíce. Jenže dříve mě to hrozně bavilo a chtěla jsem se k tomu vrátit, takže jsem se k tomu zase vrátila a jsem za to neuvěřitelně ráda (trochu mi napomohla knižní výzva).
Na knihy tebou zmíněné se určitě kouknu, ale zatím mám knih až až, tak snad najdu čas. :)) :-)

13 Heaven Heaven | E-mail | Web | 13. května 2015 v 16:35 | Reagovat

[7]: : jo, takže díky za radu :-D

14 Coneja^^ Coneja^^ | Web | 13. května 2015 v 17:38 | Reagovat

[12]: Jojo, přesně, taky mě to hrozně motivuje! :)

[13]: Rádo se stalo ;)

15 Daewoo, Dawee Daewoo, Dawee | Web | 13. května 2015 v 18:42 | Reagovat

[11]: Jop, tak já se omlouvám, já jsem sice četl knihu Alchymista ale od jiného autora. Jmenuje se Michael Scott. :-D

16 Coneja^^ Coneja^^ | Web | 13. května 2015 v 19:07 | Reagovat

[15]: To bude možná ono :DDD .. nicméně děkuju za názor :)

17 Anička Anička | E-mail | Web | 13. května 2015 v 19:54 | Reagovat

Mě čtení naštěstí už chytlo a doufám, že mě jen tak nepustí :D Ses měla.. mě před spaním nikdo nečetl :/ :D

18 Coneja^^ Coneja^^ | Web | 13. května 2015 v 20:23 | Reagovat

[17]: Zato jsem zase přišla o notnou část svého života :) .. ačkoliv ty večery byl nezapomenutelné :)

19 slunecnyden slunecnyden | 17. května 2015 v 15:30 | Reagovat

Dobrý článek... Asi bych potřebovala také něco takového - nějakou knihu, kterou bych opět začala... Četla jsem hodně - začala jsem jako malá Rudým Právem (které bylo nejdostupnější) a pokračovala se snahou přečíst vše, co je v knihovně (doma, v městské...) pak jsem se dostala na vysokou a nastal zlom. Četla jsem jen odborné věci. Od té doby nejsem schopna přečíst normální knížku - od začátku do konce. Čtu pár věcí, ale na přeskáčku, odborné, cizojazyčné, e-maily, teď jsem si oblíbila čtení blogů (opravdu některé články, povídky, příběhy úžasné), ale přečíst celou knížku - to nedám :-)

20 Coneja^^ Coneja^^ | Web | 17. května 2015 v 17:19 | Reagovat

[19]: Jojo, ten pocit nám to, proto jsem taky měla v podstatě tu pauzu :), zkus Veroniku, Coelho je fakt génius :)

21 Melanie Melanie | Web | 21. května 2015 v 19:58 | Reagovat

Knížku Veronika se rozhodla zemřít mám koupenou a je v knihovničce, ale ještě jsem se k ní nedostala (není to tak úplně můj šálek čaje a ještě musím přečíst těch X detektivek, které se tam objevily dřív), nicméně mě to docela zaujalo.
S "nečtením" jsem nikdy problém neměla, odmala jsem vášnivý čtenář :-)

22 Melanie Melanie | Web | 21. května 2015 v 19:59 | Reagovat

[21]: Myslím zaujalo obsahem. I když recenze jsou na to dost rozporuplné... ale ono je vždycky nejlepší udělat si vlastní názor :-)

23 Coneja^^ Coneja^^ | Web | 21. května 2015 v 21:39 | Reagovat

[21]: Já ji můžu opravdu jen vřele doporučit :)) .. Člověk v tom musí najít tu pointu - jinak to nepochopí a nedokáže si tu knihu oblíbit :)

24 Ann Taylor Ann Taylor | Web | 18. srpna 2017 v 13:44 | Reagovat

[19]: Vysoká je na tohle hrozná, stačí překonat zkouškové, vzít normální knížku a člověk má furt tendenci dělat si výpisky a snažit si zapamatovat si každou maličkost :D I když ví, že si z toho nemusí pamatovat nic, furt mu to chvíli přijde divné číst jen tak a nesnažit se to naučit :D

25 Anna Anna | Web | 18. srpna 2017 v 13:50 | Reagovat

Ojojoj... O čtení jsem toho napsala spoustu u sebe na blogu. Namátkou http://kocickanejkrasnejsi.blog.cz/1501/mam-problem, nebo http://kocickanejkrasnejsi.blog.cz/1609/mym-zlodejum
takže ti naprosto rozumím.... Fascinace Coelhem a jeho kniihami mě naprosto minula, ale Veronika se rozhodla zemřít je moc dobrá... Jediná další, která mě od něj bavila je ještě Jedenáct minut...

26 nezenska-svine nezenska-svine | Web | 18. srpna 2017 v 14:25 | Reagovat

Já čtu hodně,ale nejde mi nalézt knížku, která by mě dostala nebo mě naopak dostane knížka jinými opovrhovaná...

27 Lady Lenna Lady Lenna | Web | 18. srpna 2017 v 14:50 | Reagovat

Také jsem uměla brzy číst, jako malá jsem četla celkem ráda, poslední dobou čtu minimálně, což je možná škoda. Baví mě hlavně psaní :)

28 Steeve X Steeve X | Web | 18. srpna 2017 v 16:20 | Reagovat

No jo, spisovatelé jsou taky jenom lidi. Úplně stejné jako tady na blogu - něčí články ti nesednou, něčí jo. Jde jen o to nevzdávat hledání příliš lehce. Autorova povaha se vždycky otiskne do toho, co píše. Většinou není větná stavba nebo frekvence pomlček to, co tě zaujme. Budu házet trapnou frázi, ale "autor k tobě promlouvá" skrze své dílo.

Myslím, že "čtení" jako takové - samo o sobě - nebaví snad nikoho. Čteš i složení svýho pracího prášku. Čteš menyčko u vietnamců. Nabádá tě to snad k dalšímu čtení? Pochybuju. Ale příběhy? Myšlenky? Scény a postavy? To je něco jinýho. Jak vlastně popisuješ sama - je to o výdrži, než najdeš to, co ti sedí.

29 Magicmax Magicmax | Web | 18. srpna 2017 v 16:36 | Reagovat

Díky ;)

30 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 18. srpna 2017 v 20:32 | Reagovat

Já jsem čtení vždycky milovala - byl to takový můj vlastní svět, který mi nikdo nemohl vzít. Ale myslím, že moje čtenářství dost proměnilo studium češtiny a české literatury. Jednak jsem začala na knížkách oceňovat věci, které mi dřív byly šumafuk (třeba zajímavou práci s vypravěčem), jednak jsem pochopila, že i brak nebo obecně literatura tuctovější, tu byl vždycky a je potřeba. Radši ať lidi čtou něco tuctového a nenáročného než vůbec nic. A koneckonců každý si potřebuje nějak odpočinout - a někdo holt odpočívá u nenáročných knížek.

31 shira-elizabeth shira-elizabeth | E-mail | Web | 18. srpna 2017 v 22:01 | Reagovat

Já dřív skoro nečetla a právě kolem těch 12 let jsem trochu začala a teď čtu relativně hodně :D
Teda, když na to mám náladu a nechce se mi spát. V čekárnách a někdy i na přednáškách. Ale někdy jsem dost vybíravá, tak se trochu bojim, že nebudu mít co číst. Ale zrovna teď mi to nehrozí, na mojí pozornost teď čeká 12 knížek :D

Dáváš si takové ty výzvy na každý rok? Já se obvykle snažím o jednu knížku za měsíc v průměru, nechci číst jenom proto, abych četla :D

32 Myfair favourite Myfair favourite | E-mail | Web | 19. srpna 2017 v 10:58 | Reagovat

Bude mi čtrnáct, čtu odmala moc ráda a teď čtu Deník úúúplně normálního vlkodlaka od Tima Collinse. Je to báječná knížka a musím říct, že i když jsem moc vlkodlaky nemusela, asi si přečtu přece jen něco dalšího, podobného této knize, třeba oba dva Deníky úúúplně normálního upíra. :-)  ;-)

33 Čerf Čerf | E-mail | Web | 19. srpna 2017 v 12:54 | Reagovat

Od dětství jsem četl opravdu hodně a ani dnes - byť jsem na množství knih výrazně ubral - jsem se nepřerodil v "antičtenáře". Ale ve škole jsem vždy naprosto programově odmítal číst cokoli z povinné literatury, tak jsem pak svou mladickou vzdornou hloupost musel napravovat v dospělosti :-).

34 Violet Violet | Web | 19. srpna 2017 v 18:23 | Reagovat

Když mě nějaká knížka hodně zajímá tak si jí ráda přečtu ;-) jinak si vystačím s drbama v bulvárních časopisech nebo na netu :-) .

35 hrachajdice hrachajdice | Web | 19. srpna 2017 v 19:41 | Reagovat

Vždycky jsem měla pozitivní vztah ke knížkám . Rodiče mi četli , ale ta největší knihománie začala až když mě bylo 11 . Taky jsem musela 6 tejdnů ležet v sádrach po operaci a nudila jsem se , tak mi máma začala půjčovat knížky z knihovny . No a knížky miluju dodnes .

36 Lucie Lucie | Web | 20. srpna 2017 v 20:52 | Reagovat

Knížku Veronika se rozhodla zemřít jsem zrovna dneska přečetla!:D To, že je Paulo Coelho geniální, jsem si již řekla několikrát a tudíž s tebou souhlasím.

37 Dominika Dominika | Web | 21. srpna 2017 v 18:13 | Reagovat

To je super, že to dobře dopadlo. Mně čtení znechutila maturita, respektive povinná četba na ni. Zpátky mě přivedl čtenářský entusiasmus kamaráda. Jsem mu za to nesmírně vděčná.

38 cincina cincina | Web | 21. srpna 2017 v 19:21 | Reagovat

Já jsem začala číst ve třech letech, naučila mě to mamka:) Četla jsem pořád, hltala jsem jednu knížku za druhou a taky jsem měla pauzu:) Nebylo by to z toho důvodu, že by mě čtení nebavilo, mě bavilo čtení vždycky. Spíš jde o ten čas. Ve škole přibylo spoustu povinností, odpoledne jsem měla nějaký program a večer jsem byla tak unavená, že jsem šla spát:D Ale na čtení jsem si zase čas našla, jde o to stanovit si priority. A jsem za to ráda, čtení mě hodně obohacuje:)

39 Zlatka Zlatka | 22. srpna 2017 v 23:49 | Reagovat

Na základce jsem četla jednu knížku za druhou... na gymplu jsem se už převážně věnovala jen povinné literatuře k maturitě... nastal tak nějak zlom, kdy už nedokážu ocenit kde co, nepotřebuju přitom kdo ví jak spletitý příběh... přála bych si, aby ta krize pominula :/ ale bohužel

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama