Červenec 2015

Krotké a vášnivé

29. července 2015 v 13:39 | Coneja |  Téma týdne

Asi každý z nás má nějakého toho bubáka pod postelí. A ačkoliv většina lidí má z toho svého hrůzu, já ho s radostí občas probudím i v pozdních nočních hodinách.
Kdo můj blog čte pravidelně, ví, že bydlím s přítelem, ale i s rodiči zároveň. Pokaždé mě vítr zavane do jiných dveří a tam v noci složím svou hlavu. Moje strašidlo se nachází pod postelí, kterou mám u rodičů, a rozhodně to není náhoda.
Ne každý večer je posvícení a tak se občas stane, že můj milovaný Grúf musí pracovat dlouho do noci. V těchto případech radši zůstávám doma u našich, abych ho nerušila a zároveň si mohla dělat svoji práci. Ovšem, když sluníčko zapadne za horizont a já se octnu osamělá v posteli, začne se mé tělo pokrývat libými pocity a po kom můžu sáhnout, když můj Grúf dřímá nad notebookem několik kilometrů ode mě? Probudím strašidlo.
Moje strašidlo už je zvyklé a pravděpodobně tuší, kdy se bude muset nachystat na příjemný večer. Celé dny leží vyčkávajíc pod postelí a čeká, kdy zneužiju jeho služeb. Mám ho neskutečně ráda. Nebere nic vážně a strávená noc je pro nás vždycky nezávazná, díky bohu. Jen tak si společně zastrašíme a ono se vrátí do svého temného pelíšku. Žádné esemesky, telefonáty, žádné nenápadné plížení se z pokoje po ránu, žádné "já se ti ozvu". Občas se zapojí i do našich nočních akcí s Grúfem, ale většinou jen tiše závidí u rohu postele. No nemilujte ho.
Tak pochlubte se, přátelé, kolik z vás má doma také tak neposedné strašidlo?

Téma týdne: Strašidla pod postelí

Sedm typů důchodců

28. července 2015 v 16:16 | Coneja |  Názory
Zdravíčko, milí conejáci ;)),
přicházím tu s dalším článkem do rubriky Názory :)..
Jelikož máme léto a všude se to hemží mladými páry, rozdováděnými dětmi, krásnými muži a dívkami v plavkách, řekla jsem si, že bychom také měli myslet na naše starší občany, a proto jim věnuji tento humorný článek :).
Přeji příjemné počtení :)

Horolezci

V jejich věku už si většina lidí vybírá rakev a pronajímá hrob na nějakém hezkém místě. Ale horolezci ustavičně překonávají i mladou generaci. Většinou jsou neskutečně pohybově aktivní - jezdí na kolech, bruslích, šlapou na dvoutisícovky a v zimě chodí lyžovat. Také často bývají velice zdatní i mentálně a Einsteinovu hádanku mají v malíčku během deseti minut.
Vlastnosti: Neuvěřitelní

Závodníci

Závodníky poznáte podle toho, že když projíždíte náhodou kolem Kauflandu v ranních hodinách, už čekají s nastartovanými vozíky deset minut před otvíračkou před vchodem. Jakmile roztřesený brigádník strčí klíčky do dveří, převálcují ho svými košíky a ubijí holemi. Kvůli rajčatům v akci jsou schopni i zabíjet, a sice v pokročilé fázi cukrovky "sladký nejí", ale pokud je to "výhodné", omlátí vám ho o hlavu.
Vlastnosti: Krvelační

Kouzelný dědeček / babička

Tento typ důchodce se drží především doma. Prioritou jsou jejich vnoučata. Povídají jim příběhy z mládí a hromadu různých pohádek, co vymýšlejí za pochodu. Zpočátku jsou to naprostí andílci, zvrat ovšem může nastat ve chvíli, kdy jim děti odrostou a oni tak vypráví své historky každému napotkání. Pošťáci, doktoři, prodavači a hlavně všichni lidé ve frontě stojící za nimi to mají spočítané.
Vlastnosti: Upovídaní, roztomilí

Mistři v oboru

Mistři oboru jsou už podle názvu mistry ve svém oboru. Vždycky záleží, který si vyberou. Mohou to být křížovky - když jim do ruky strčíte pětisetstránkový křížovkový speciál, během dvou hodin skončí v koši kompletně celý vyplněný (pokud k němu ovšem nejsou recepty, to pak neskončí v koši, ale vedle zaprášených kuchařek). Nebo také zahrádka - jejich dvůr je posypán mrkvemi, celerem, petrželkou, kedlubnami, rybízem, jahodami a vším, co si ani nedokážete představit. Většinou celá sklizeň končí ve vaší náruči, když si odnášíte od babičky dvě tuny zavařenin a podobných dobrot. Často se objevují také umělci v pletení, a to vám je už dva roky dopředu jasné, co naleznete pod vánočním stromečkem.
Vlastnosti: Kreativní, zruční

Zombie

Tento typ důchodců se většinou poflakuje někde v parku a nikdo si jich moc nevšímá. Často při delší konverzaci usínají a jsou rádi, když si nezapomenou vzít svoje léky na klouby, na srdce, na paměť, na žlučník, na zažívání, na oči...(dále doplňte dle vlastní chuti). Občas je potkáte, jak hází chleba kačenkám nebo sedí na terase a zírají před sebe.
Vlastnosti: Nevýrazní, samotáři

Dealeři

Mají v baráku tolik léků, že by je mládež polykala aspoň týden a policie brakovala aspoň měsíc. U doktora jsou jako doma a někdy tam i dobrovolně přespávají. Když vám z donucení uvaří oběd, dostanete pečenou husu s knedlíkem (pardon, s šesti knedlíky) a sobě si na talíř naloží deset kapslí Rohypnolu.
Vlastnosti: Chemici, feťáci

Zloděj z Německa


Jsou schopni hledat po domě půl hodiny pantofle, než si uvědomí, že je vlastně mají na nohách. Představovat se jim musíte čtyřikrát denně a typičtí jsou také tím, že po kapsách nosí kvantum kapesníků s uzly, u kterých si už bohužel nepamatují, proč je tam uvázali. Bohužel, je to docela smutné. Já vždycky říkám, že je lepší být ve stáří nemocný na nohy, než na hlavu :/.
Vlastnosti: Alzheimer

Chtěla bych jako vždy na konci článku zmínit i jednu důležitou věc. Obzvláště pro ty, co na můj blog moc nechodí, nebo na něj zrovna narazili .. toto je pouze humor. :)) .. Staré lidi mám ráda (jinak bych nechodila dobrovolničit do domova důchodců ;)), ale kdo mě zná, už ví, že já si prostě musím dělat srandu ze všeho ;) ! Takže článek berte bez urážky a hlavně se u něj dobře pobavte! :)

Vaše CONEJA ;))


Welcome BACK! :))

27. července 2015 v 10:19 | Coneja |  Informace
Zdravíčko, milí conejáci!!

Bože, vy jste mi tak strašně chyběli :)...

Ráda bych se vyjádřila ke své poslední neaktivitě, jelikož se cítím, jako pisálek povinna informovat svoje fanoušky o tom, proč ještě nevyšel další článek, kdy bude nový díl Otroka, psal jsem ti, abys napsala toto téma a tys to ještě neudělala.. a podobně :))).

Stres
A to v první řadě. Jsou prázdniny, sluníčko, teplíčko a na ulicích můžete vidět spokojené páry, hrající si děti a úsměvy bezdomovců. Bohužel mě toto období naprosté utopie nějak obešlo. V září začíná to nejnáročnější, nejděsivější, nejúmornější a nejapokalyptičtější období v mém životě - maturitní ročník. Čeká mě nejen samotná maturita, ale i přijímačky na VŠ, po které tak horlivě toužím. A jelikož se má osobnost skládá z dvou extrémně paradoxních kombinací, a to přehnaně cílevědomého jedince s problémy s prokrastinací, bylo by asi krajně ironické, kdyby se mi toto období stresu vyhýbalo. Takže dny trávím buď povinnou četbou, prací, nebo zíráním do stropu - ano, takto se projevují obě dvě složky. Z toho vyplývá, že na blog skoro nemám čas. Respektive mám, ale nemám na něj chuť ani náladu, jelikož ten pocit viny je opravdu sžírající.

Absence jakékoli inspirace
Prázdno. Momentálně je v mé mozkové komůrce s nápisem Nápady úplně vymeteno. Občas mě napadne nějaké téma, jako například Třetí výročí s Grúfem, Typy dovolených, nebo konečně očekávaný 5. Díl Otroka, ale vždycky to přejdu s nechutí a otázkami, jestli byste to vůbec ocenili. Kdyby ano, dejte mi prosím vědět :)))). Také ve mně dřímá stále to zklamání ze soutěže ... no nevím, uvidíme, co mě napadne. Minimálně na příští září se mi už v hlavince něco rodí :))).

Svoboda
A to je asi poslední důvod, proč jsem byla tak dlouho neaktivní. Blog je krásná věc a rozhodně bych nechtěla, aby se naše Coneší rodinka rozpadla, ale cítila jsem vůči blogu jakousi povinnost. Neustále vymýšlet náměty na články, odepisovat skvělým fanouškům, navštěvovat své oblíbené blogy... Chtěla jsem jen chvíli vypnout. Když jsem tento blog zakládala a stala jsem se Conejou, řekla jsem si, že se nikdy nebudu do ničeho nutit, a že je lepší nepsat vůbec, než psát nesmysly z donucení. Aspoň na těch pár dnů jsem si chtěla trochu odpočinout, ale myslím si, že se mi to výjimečně povedlo! ;)

Takže drazí moji, jsem zpět! V následujících dnech se můžete těšit na další články, které pro vás s radostí napíšu. Díky moc všem, kteří vytrvali i přes moji neaktivitu!

S láskou,


Vaše CONEJA ;))

Svět o kterém se mi zdálo..

9. července 2015 v 15:45 | Coneja |  Téma týdne
...nebyl vůbec pěkný.

Obyčejně jsem procházela stránky na internetu a s přibývajícími minutami jsem se více a více nudila. Jelikož nikdo nebyl doma a nikdo mi nezvedal telefon, potřebovala jsem zoufale ukojit svoji chuť si s někým popovídat a otevřela jsem náhodný web připomínající sociální síť. Vyběhl na mě blikající odkaz s několika usměvavými tvářemi, a protože jsem vážně neměla co dělat, apaticky jsem na něj klika. Z počítače mě do očí praštila silná bílá záře, která mne toho večera měla přenést do jiné dimenze.

Probudila jsem se na tenkém fialovém koberci kruhovitého tvaru, který ležel uprostřed nevzhledného velice malého pokoje. Nade mnou se krčila sympatická mladá žena asijského původu. Jediné, co bylo od klasické představy trochu odlišné, byl svítící ostnatý náhrdelník, který měla okolo útlého krčku. Vypadala neskutečně vyplašeně a mluvila naprosto neznámým jazykem. Ono to nebylo úplné mluvení. Vydávala zvuky přes sevřené rty, znělo to trochu jako zpěv. Jakmile jsem vstala, všimla jsem si, že ona žena je neskutečně vysoká. Jelikož jsem v běžném životě docela malá, zatím jsem se nad tím nepozastavovala. Mlčky jsem odkráčela ke dveřím, ale v momentě, kdy jsem chtěla vzít za kliku, vydala zvuk připomínající těremin. Opět přes sevřené rty. Vztáhla ke mně ruku a prosebně se na mne podívala. Ačkoliv jsem pochopila, že si přeje, abych zůstala uvnitř, otevřela jsem dveře dokořán.

Venku pochodovalo tisíce Asiatů v černých overalech, každý obepnut svítícím ostnatým drátem. Pokaždé byl jinak dlouhý a pokaždé okolo jiných částí těla. Všichni pochodovali do rytmu, všichni se tvářili stejně a všichni vydávali sekvence zvuků v přesných intervalech. Žena mne prudce zatáhla zpátky do místnosti a zabouchla titěrné dveře. Odhrnula fialový koberec, na kterém jsem původně ležela, a pod ním se zjevil maličký poklop, pravděpodobně chodba. Sestoupily jsme s mladou ženou dolů do úplné tmy. Jediné, co stále svítilo, byl zmíněný drát kolem krku. Nějak jsem pořád nechápala, co se děje. Následovala jsem tichý zpěv asijské ženy.

Na konci chodby mě osvítil obraz místního vůdce, jak jsem pochopila podle hromady skloněných lidí. Žena mě přitlačila k zemi, abychom nebudily pozornost. Zírala jsem do země v bolestech od jejích ostrých loktů. Když jsem opět na okamžik zvedla hlavu, místo obtloustlého vůdce jsem sledovala popravu. Těsně před tím, než kat setnul hlavu budoucímu nebožtíkovi, obraz zašuměl a spatřila jsem palbu mezi několika vojáky. Válka. Pomyslela jsem si. Zavírala jsem oči hrůzou, toužila jsem se vrátit domů. Vyčítala jsem si chvíli, kdy jsem otevřela onen odkaz. Zamrazilo mě v zádech a víra uvnitř mi bušila do orgánů. Obraz se zase rozostřil. Tentokrát se na něm zjevila stránka, před kterou jsem ležela v pohodlí svého domova. A najednou zase ta záře. Než jsem se probudila, uviděla jsem nešťastný výraz mladá ženy a její nádherný a děsivý zpěv. Ostnatý drát se jí omotával přes natažené ruce.

Netuším, kam jsem to nahlédla. Ráno mě probudil přítel a oddechla jsem si, že to byl jen sen. Nicméně zvláštní sen. Pokud takový svět opravdu existuje, už se do něj nechci nikdy v životě vrátit.

Téma týdne: Život ve snu

Dokážete pochopit význam tohoto snu?

Nahlédli jste také někdy někam, kde vám to bylo povědomé?

Podělte se v komentářích :)


Informace k soutěži

1. července 2015 v 10:10 | Coneja |  Soutěž: Nejlepší prázdniny
Zdravíčko, milí conejáci ;)),
Bohužel jsem trochu zklamaná.
Když jsem na blogu vyhlašovala novou soutěž, napsalo mi několik lidí, že se rádi zúčastní, popřípadě, že na zadání pracují. Z toho jsem vyvodila, že se zájemci nebude problém. Ve finále mi napsaly pouze dvě slečny, plus jedna, která o zapsání zažádala na poslední chvíli a potřebuje ještě čas :), v pořádku ;).

Prodloužení
Jelikož mám soutěž celkem detailně naplánovanou, bylo by mi velmi líto, kdybych od ní měla jen tak upustit. Proto jsem se rozhodla prodloužit příležitost přihlášení na dobu neurčitou. Možná jsem teď zastíněna Srdcem blogu, které vyhlásilo MISS. Každopádně budu ráda, když se ještě někdo přihlásí. Minimální počet soutěžících je 6. Tím pádem jakmile se mi přihlásí 6 lidí, soutěž započne. Rozhodně mi nebude vadit, když se přihlásí více zájemců, ale už v to moc nedoufám, tak aspoň jedu na minimum :).

Proto prosím...
Odjakživa nesnáším psaní reklam a rozhodně s tím nechci začínat. Napsala jsem svým oblíbeným blogerům a bloggerkám, o kterých vím, že by je to třeba mohlo zajímat. Nicméně, pokud budete také vědět o někom, kdo by se rád zapojit, byla bych vám věčná, kdybyste se mu třeba zmínili :).
Tímto vás neprosím o rutinní obíhání náhodných blogů a sdílení odkazu všude možně, jen bych vás chtěla poprosit o pomoc, to je vše ;).

Den: 01.07.
Kapacita: 3/6

Děkuji vám za pomoc! :)

Vaše CONEJA ;))