Srpen 2015

Dvě strany pohlazení...

28. srpna 2015 v 8:59 | Coneja |  Téma týdne
Mezi mnou a mým nejdražším se věci odehrávaly velmi pomalu, ale dalo by se říct, že když napadnul první sníh, už jsme spolu oficiálně chodili. Měla jsem ho ráda, ale nedokázala jsem mu to říct, jelikož jsem si nikdy nebyla jistá, jestli ho opravdu miluju. Možná jsem do něj byla zamilovaná, ale milovat a být zamilovaný jsou dvě rozdílné věci, ač spolu související a většinou na sebe navazující. Nicméně když jste zamilovaní a nepřichází fáze milování, jako takového, začínáte pochybovat nejen o sobě, ale i o celkové síle a pevnosti vašeho vztahu. Zamilovanost je pouze přechodný stav. Je to ta chvíle, kdy nosíte hlavu v oblacích, a svět vám připadá perfektní. Vaše druhá polovička je pro vás vším a trávíte spolu téměř veškerý svůj čas. Musím říct, že on se o mě staral opravu krásně, možná to bylo jeho otevřenou povahou, ale právě ta samotná zamilovanost mu zářila z očí, kdykoli na mě pohlédl. Každopádně fázi zamilovanosti lidé utínají větou "Miluji tě", a v tom momentě se pro ně stáváte milovanou osobou. V takovéto situaci nastane moment blaha. Láska vyšplhá na maximum a vy se cítíte ještě více opiti, než ve fázi předchozí. I když první "Miluji tě" uslyšíte jen jednou, druhá složka - milování - je dlouhý proces. Trvá měsíce, roky, někdy trvá i celý život, a to je na tom to kouzelné. Ale bohužel, jak jsem zmínila, zamilovanost není věčná, a pokud vyprchá a vy nestihnete přejít do stavu milování, veškerý čas s vaším protějškem se velice rychle může obrátit proti vám a vy se octnete v situaci, kdy se chcete rozejít a nevíte proč - ačkoliv důvod je jasný - nemilujete. Většinou takovéto chvíle uvědomění vedou k oboustranné bolesti, kdy vy toužíte zůstat přáteli, protože si dále rozumíte a je vám fajn, jen prostě víte, že to není ten pravý, což je ale pro vaši polovičku nepředstavitelné, jelikož ona vás za toho pravého považuje.

Připomíná vám to něco? Pokud na můj blog chodíte již delší dobu, určitě jste zaregistrovali moji první zveřejněnou povídku - Caitlyn. Toto je lehce modifikovaný úryvek z ní (a dovolila bych si říct, že jeden z nejpovedenějších). Když jsem jej psala, byla jsem zrovna už týden "na suchu". Alias - neviděla jsem se s Grúfem, mým miláčkem, pěkně dlouhou dobu. V těchto momentech jsem jsi uvědomovala, jak moc ho mám ráda a jak moc mi na něm záleží. Jsme spolu přes tři roky, což se někomu může zdát jako věčnost a někomu zase jako mrknutí oka. Po třech letech vztahu už nechodíte s růžovými brýlemi, ale opravdový vztah a opravdová láska je o vzájemné důvěře a hlavně o vzájemném respektu. Pořád mi buší srdce, když vedle něho usínám. Pořád mám stažené hrdlo, když vím, že na pár dnů jeden z nás odjíždí. Vždycky se téměř rozpláču, když pro nás připraví něco nezapomenutelného (ať už romantickou večeři, masáž, výlet do přírody, hezkej film, nebo nové erotické povyražení ;)). Miluji ho.. A přeju vám, všem svým čtenářům, ať najdete také někoho takového. A přeju ještě těm, kteří jsou ve fázi "zamilovanosti", ať se úspěšně přehoupnou se svou láskou dál.. Protože to je něco neuvěřitelného :) !

Téma týdne: Mít rád vs. Milovat

You are an idiot! :))

23. srpna 2015 v 21:04 | Coneja |  Téma týdne
Zdravíčko, milí conejáci ;)),
Téma týdne mi v prvních dnech vůbec nic neříkalo. Potom jsem chtěla napsat něco na téma "jak si správně odpočinout", ale jelikož jsem sama jeden chodící stres, asi bych neměla v čem radit. Každopádně včera jsem zažila tak neuvěřitelnou a nečekanou věc, že vám mile ráda popíšu, jak doopravdy nemyslet.

Abych vás uvedla do kontextu - článek bude spíše negativního rázu a chtěla bych znát i váš názor. Bude se týkat člověka, který podle mě absolutně, ale absolutně nepřemýšlí.

Včera měla moje teta čtyřicetiny (je to mámina švagrová, ne sestra). A jelikož je z dvojčat, byla zvyklá odjakživa slavit své narozeniny společně se svým bratrem - aspoň ty kulatiny. Jelikož je mi její bratr značně příbuzensky vzdálen, viděla jsem ho naposledy před deseti lety - přesně tak, na jejich třicetinách. Tehdy mi bylo osm, tak jsem lidi okolo sebe ještě nevnímala úplně do hloubky, nicméně tento člověk mi nemálo vytřel zrak, a proto mu s velkou chutí věnuji tento článek. Abych nebyla za mrchu, nebudu uvádět jeho pravé jméno, a tak mu říkejme třeba Mistr Arogance zkráceně jen Mistr.

Oslava se konala na chatě jejich rodičů. Byla to malebná vesnice s chatařskou oblastí, drobný domeček s ještě drobnějším dvorkem, na kterém se grilovalo, pobíhaly děti a dospělí si přiťukávali domácím vínem - idylka. Když jsme s rodiči a dědečkem přijeli, na místě už bylo opravdu hodně lidí. Teta, jako jedna z oslavenkyň, nás vřele přivítala a usadila nás do rodinného kruhu. Pan Mistr se první půl hodinu ani neukázal. Když už vylezl z dřevěné chaloupky, ani nás nepozdravil, dokonce se na nás ani nepodíval.

Nutno podotknout, že ani manželka zmiňovaného pana Mistra není žádný med. Na jednu stranu musím uznat, že je docela milá a oproti svému drahému má i něco, jako společenské cítění. Ovšem na stranu druhou je nesnesitelně infantilní. Ustavičně do vás hustí detaily z porodu (ten poslední proběhl před šesti lety) a kraviny o "díře v břiše", povolené děloze a další libozvučné věci, co vám zajisté zpříjemní oběd - a to všechno nadšeným tónem, jak je to vlastně všechno super. Můj obecný názor na děti znáte, ale smutno dodat, nejpřívětivější část té jejich skvělé famílie byli jejich tři syni, kterým není ani deset (nebo možná těch deset to bude).

Takže první část celého toho divadla byla píseň, kterou složila již zmiňovaná infantilní dáma se svými dětmi. Bylo to taková óda na naše oslavence a všichni zde přítomní (včetně nás) byli nuceni zpívat za doprovodu na nástroje kapely jejich tří dětí. Uznávám, bylo to milé. Ale myslím si, že mnohem milejší by bylo, kdyby tuto část zpracovala pouze dotyčná část rodiny. Přijde mi totiž lehce pokrytecké opěvovat krásu, intelekt a skvělou povahu někoho, koho ani neznám (a po pár hodinách zjištění, že bych radši ani znát nechtěla).

Teď se ovšem dostáváme k opravdové perličce, a to k reakci pana Mistra. Očekávala bych, že když se mi moje rodina snaží udělat hezký den a složí mi píseň, řeknu něco, jako děkuji. Ovšem toto slovo zná zjevně jenom "hodné" dvojče - a to moje teta. S úsměvem poděkovala a pochválila i lehce falešnou hru na rozvrzané housličky těch malých kluků. Jejich otec - pan Mistr, řekl přesně tohle: "Tohle bylo teda vážně strašně nečekaný. Děláte to každej rok a už od rána jsem znal i melodii, protože tady na zahradě pořád někdo cosi vrzal." Vážně tleskám. On totiž náš pan Mistr je DéÓCé.,ÍeNGé., PéHáDé., CéeSCé. nebo co všechno a je na to nesmírně hrdý. Já bych na to řekla jen eeL. Já nesmírně obdivuji vzdělané lidi. Sama bych to někdy chtěla dotáhnout aspoň na ten doktorát, ale čeho si na lidech cením ještě víc, než shluku písmen před jménem je sociální cítění. Já být jeho nejmladší dcerou asi bych se na místě rozbrečela.

Druhá perla v pořadí je blahopřání.
Jak se to obvykle dělává, celá rodina zformovala kilometrovou frontu před oslavenci, předávali se dary a vřelá přání. Teta všechny objala, popřípadě políbila a slušně poděkovala, jak taky jinak. Jenže náš pan Mistr zásadně nepodává ruce lidem, kteří jsou podle něj "podřadnější" než on sám, a tak jen chladně odpověděl "děkuji předem" a objal jen svou sestřenici a nejmladšího syna. Vlastní rodiče, dvě starší děti a jeho žena si vysloužili možná pohled otráveného pitomce.

Třetí perla, která mě asi vytočila nejvíc, bylo rozbalování darů.
Vždycky se střídala tetička s panem Mistrem, jak už to u dvojčat bývá zvykem. Téměř každý tetin veselý komentář typu "Jé, koukejte, já dostala poukaz na masáž" komentoval asi takto: "No a co? To já mám taky. A ještě blíž k baráku. To moje je rozhodně lepší, žabaři." Opět tleskám. Po tom, co dostal jakýsi přístroj na grilování, se znovu bez jakéhokoli díky ozvalo jen: "Tohle? Děláte si srandu? Já griluju nejlíp, vždyť jste to chutnali. Tuhle cetku nepotřebuju, já si to udělám sám tak, jak se to má." V tuhle chvíli jsem měla chuť k potlesku přidat konfety. Další potěšení nás čekalo v podobě psaných blahopřání. Jak už jsem říkala, teta je o pár minut starší, takže je četla první. Přečetla básničku, kterou jí složila moje máma a vesele i naše jména na konci. Panu Mistrovi jsme ani nestáli za to, aby naše jména vyslovil. Řekl pouze: "Mám tu přání s králíkem od stejných a již zmiňovaných autorů". Ne, že by ho vůbec otevřel. Vrcholem všeho bylo, když jsme oběma oslavencům koupili "kreditní kartu" (vtípek, na kterém bylo napsáno něco ve smyslu "karta na jeden milion splněných přání, výběr možný pouze s dobrou náladou"). Pan mistr tu svoji zahodil ještě před tím, než ji stihl vůbec ukázat zabalenou. Ještě že jsem seděla na houpačce, jinak bych už toho idiota přetáhla židlí.

Poslední perla se odehrála až k večeru, což mě donutilo sbalit se a odejít. Asi tak, jak to udělal sám Mistr.
Jak už jsem zmiňovala, jediný člověk, ke kterému se aspoň troch uchoval slušně, byla jeho sestřenice a nejmladší syn. Když ti dva ještě se synkem té sestřenice odešli na krátkou procházku, aby se trochu zahřáli (byla tam docela zima), pan Mistr se vynořil z toalety se slovy: "Kde jsou všichni???" Všichni? Vážně? Kvůli němu se tu sešlo přes dvacet lidí, a jakmile odejde jediná osoba s dětmi, znamená to, že je tu naprosté liduprázdno? Ještě jednou - vážně?! Rozčíleně popadl bundu a zabručel něco ve smyslu "Jdu za nima" a zmizel.

Hned, jak se po něm zaprášilo, explodoval mi mozek. Měla jsem chuť ho přejet autobusem. Opravdu. Byla jsem vytočená do běla. Ten člověk si absolutně ničeho neváží, na všechny se tváří, jako by byli největší odpad, pořád má hloupé či jedovaté poznámky, jak k relativně cizím lidem, tak i k vlastní rodině. Pro mě je to úplný hlupák, který vyloženě nepřemýšlí, že by svým chováním mohl někomu ublížit. Může mít titulů plnej zadek, ale pro mě je tím největším odpadem on. Sice mě teta se svou infantilní švagrovou chvíli přemlouvaly, "ať zůstanu ještě na ty hermelíny", ale já toho měla právě dost. Zkažené odpoledne od úplného vola.


Téma týdne: Jak nepřemýšlet

TAG Liebster Award

13. srpna 2015 v 9:39 | Coneja |  Nesmysly
Zdravíčko, milí conejáci ;))!
Dnes se tu poprvé objevuji s článkem typu TAG, který jsem zatím nikdy netvořila ani nevyplňovala. Pro tyto účely jsem založila novou rubriku Nesmysly, do které budu dávat veškeré věci okolo, které se netýkají ani mých názorů, ani nepatří do mého deníčku a nijak se netýkají blogu a povídek.
Byla jsem nominována skvělou blogerkou Kari (vážně, mrkněte na ni :)) a jelikož se přiznám, že už jsem ji jednou zklamala, podruhé to udělat nechci ;).

A teď k tagu..
Trošičku jsem pátrala po internetu, abych zjistila, co to ten Liebster Award Tag vlastně je. Všichni si určitě pamatujeme období ALS Ice Bucket Challenge, kde polovina lidí vůbec neměla ponětí o tom, že se ta challenge týká přispěvků na amyotrofickou laterární sklerózu (a že vylití ledové vody na sebe navazuje podobné pocity jako u lidí s tímto onemocněním), a tak to byly jen trubky polívající se ledem :)) - a takto nechci dopadnout. Prvně mě zaujalo, že název Liebster pochází z němčiny a znamená něco jako úžasný, skvělý, roztomilý atd. Důležité je, že má za úkol vylovit z nekonečného světa blogů ty, které by stálo za to číst. A jak jinak si najít oblíbený blog, když nevíte nic o autorovi a jeho názorech?
Symbolem se stalo číslo 11. Každý nominovaný o sobě napíše 11 faktů, odpoví na 11 otázek, které dostal od osoby, co jej nominovala, vymyslí dalších 11 otázek pro následující účastníky a ve finále tyto účastníky nominuje - překvapivě, musí jich být 11 :).

Jedenáct faktů o mně

1) Mé pravé jméno je Iva (ačkoliv bystří čtenáři to už vědí ;))
2) Jsem ročník 96 (vím, jsem stará -_-) a jsem z Brna (nejlepší město na světě! :P)
3) Kromě pavouků a tmy mám docela nepříjemný pocit z eskalátorů
4) Kdybych se v pubertě nezamilovala do svého profesora a později nevyspala s největším všivákem na světě (co mu byl vzhledově dost podobný), nikdy bych si nenašla svého přítele
5) Přezdívka Coneja je ze španělštiny a znamená v překladu králičice. Problém je, že můj prvotní záměr byl přeložit slovíčko srna, ale jsem trubka a popletla jsem si pojmy. Přezdívka Coneja už zůstala :)
6) Španělština je můj nejoblíbenější jazyk a učím se ji ve škole už od roku 2010. Ve skutečnosti mě k ní nedovedla škola, nýbrž můj dědeček, který ve španělsky mluvících zemích pracoval. Psávali jsme si i dopisy ve španělštině, bohužel letos zemřel.
7) Neumím se motivovat. Věci strašně chci, ale nikdy jsem nebyla ničím nadšenecky posedlá. Docela mě to mrzí, a proto se snažím najít v životě ten motor se svou psycholožkou.
8) Až do páté třídy mi předčítala knížky máma. Aktivně číst jsem začala až v 17 letech, kdy jsem onemocněla a v nemocnici jsem se strašně nudila. Od té doby čtení miluji.
9) Mám velmi dobré srdce. Nechci tím znít namyšleně, ale ze zkušeností to vím. Téměř vždycky jsem na to doplatila a bylo toho často zneužíváno. Nicméně dál věřím v lidi, a ačkoliv mi dobré skutky přináší "jen" dobrý pocit, nepřestávám být na lidi hodná. Jediné, co nemám ráda, jsou děti. Ale i přesto se k nim snažím chovat hezky.
10) Tvrdím, že s každým člověkem by se mělo zacházet stejně. Ať je to bezdomovec na ulici, podivín z mimoňoráje, miss Evropy nebo bohatý podnikatel. Pokud mi ale dotyčná osoba dá jakkoliv najevo, že si ode mě hezké chování nezaslouží, přestanu ho brát jako sobě rovného.
11) Často si připadám zdrcena okolním světem a přestávám mít chuť v něm žít. Každopádně si vážím malých detailů a snažím se na život hledět z trochu lepší stránky :).

Doufám, že jsem vás moc (ne)vyděsila :D

Jedenáct otázek od Kari

1) Proč jste se rozhodli blogovat?
Jako malá jsem měla silnou potřebu se nějakým způsobem zviditelnit. Časem jsem si ale uvědomila, že mi nejde o vlastní zviditelnění, jako spíš o to šířit své názory dál. A taky samozřejmě bavit lidi a vykouzlit někomu úsměv na tváři po těžkým dnu :))).
2) Baví vás blogování?
Ovšem! Občas sice mám menší autorský blok, není nálada nebo čas, ale je to můj dlouholetý koníček a blogování je tak součástí mě samotné :).
3) Jak dlouho píšete svůj blog?
Tento konkrétně od 23.12.2014. Nicméně svou "blogovou kariéru" jsem začala už v roce 2006 (aspoň odhadem) ve svých osmi nebo devíti letech.
4) Jaký máte názor na týrání zvířat?
Je to svinstvo a takové lidi nepochopím. Nikdy. Opravdu nikdy.
Na podobné téma jsem psala článek - Chlupatí kamarádi. Pokud vás to zajímá víc, podívejte se tam :).
5) Vaše oblíbená aktivita?
Dřív jsem milovala poledance, než jsem onemocněla a byla jsem nucena s ním přestat. Ovšem od října se k němu pokusím pomalu vrátit. Aspoň po kouskách :). Taky miluji fotografování, psaní, blogování, kreslení, zpívání, tanec, muchlování se se svým přítelem a v podstatě cokoli, kde jsem s někým, koho mám ráda :).
6) Co vám chybí a vždy chybět bude?
Můj dědeček, odvaha, dokonalé křivky a možná trocha té motivace. Nicméně doufám, že poslední tři zmiňované věci se časem změní :).
7) Bez čeho by byl život lepší?
Bez předsudků. Nebo obecně bez té mentality lidí soudit někoho podle něčeho. Hodně mi vadí, že na světě není téměř žádná tolerance a benevolence a lidé mají potřebu ostatní lidi škatulkovat a neustále soudit.
8) Jaká byla vaše nejoblíbenější pohádka a hračka, když jste byli malí? :)
Plyšáci. Bez těch jsem nevyšla z baráku ani na krok :). Jako malá jsem je měla pověšené na stěnách. Do teď je mám všechny ve skříni. Nikdy jsem neměla žádného oblíbeného, protože jsem milovala všechny a nechtěla jsem, aby se jiní cítili smutní. No co, asi už je to ve mně od dětství ;)!
9) Co pro vás znamená život?
Biologický proces přijímání a vydávání kyslíku, který nás pomalu zabíjí. Ne, dělám si srandu ;). Znamená to pro mě štěstí, úspěchy, po kterých toužím, spokojenost sama se sebou a věrná láska, která mě jím bude provázet :).
10) Jaký je váš nejlepší citát? :)
Každý má dvě tváře, ale vždy vidíme jen jednu a to podle toho, v jakém úhlu zrovna stojíme. Mimochodem ten jsem vymyslela sama při nějakém deep osamělém večeru. Nejsem estét, ale docela se mi to líbilo.
11) Máte nějakou motivaci? Pokud ano, jakou? :) Pokud ne, proč? :)
O tomto už jsem také hovořila. Ne, bohužel nemám. Toužím se dostat na vysokou, udělat maturitu, žít se svým milovaným Grúfem, zhubnout tak, abych se sama sobě líbila, pracovat jako má máma, finančně se zajistit a být jednoduše šťastná. Jen doufám, že časem najdu ten pohon, který mě potáhne tak, abych všechny tyto body splnila :). Ale zase si říkám - ten cíl tam někde je a já jsem na cestě k němu.


A teď přichází ta nejtěžší část - nominovat někoho. Mám dojem, že hromada mých oblíbených blogerů s blogem skončila, ale zkusím něco najít :)

Nessi, Daewoo, Vendy-novinky, Vall, Allex, Wnaty, Bella Me a čtyři z vás, kteří náhodně narazí na tento tag :))

Chtěla jsem nominovat ještě další své oblíbence, ale co vím, už tag vyplnili J.

Jedenáct otázek pro vás, mí drahocenní přátelé ;)

1) Máš nějaký divný zlozvyk nebo něco, co by jiní považovali za zvláštní?
2) O čem byl tvůj první článek na tomto blogu?
3) O čem byl tvůj úplně první blog? Pokud je tohle váš první, zeptám se, kam s ním směřujete?
4) Chtěl(a) bys někdy osobně poznat nějakého blogera(ku)? Proč? (P.S. Jestli ano, já se hlásím :D)
5) Bydlíš ve městě nebo na vesnici? Měnil(a) bys?
6) Hlásíš se k nějaké víře? Proč / Proč ne?
7) Které blogy rád(a) navštěvuješ? Co tě k tomu vede? :)
8) Co vyhledáváš ve volném čase?
9) Čím bys chtěl(a) být? (Nezáleží jen na povolání, ač budu ráda, když i tohle zmíníš ;))
10) Cítíš se někdy sám / sama?
11) Kolik vody dokážeš vypít na ex? (Jo, jsem trubka, ale chci se pobavit, zkus to! :P :D)
Tak moji drazí, trochu jsem vás potrápila svým všetečnými otázkami :). Doufám, že se vás zapojí co nejvíce.

Moc děkuji všem!
Vaše CONEJA ;))



Pět věcí, co můžete dělat v horku

10. srpna 2015 v 16:29 | Coneja |  Názory
Zdravíčko, milí conejáci ;)),
teploměry nám měří abnormální hodnoty a lidé hystericky vykupují obchody s klimatizacemi, větráky a bazény. Jelikož se v tomto počasí nedá téměř přemýšlet, nevytasím na vás nic víc, než článek spojen s touto tematikou. Snad vás pobaví a inspiruje ;)).

Dejte si vanu

Tak schválně, jak dlouho už jste si říkali, že si uděláte krásný večer a napustíte si vanu s šampáněm? Vždycky jste buď usnuli, museli jít do práce, nestíhali uklízet nebo dělali jiné povinnosti. Teď máte konečně příležitost k tomu se pořádně vykoupat i zchladit. Pokud nejste ti šťastlivci, co vlastní bazén na zahradě, právě teď byl váš malý bazének stvořen.

Spěte

Vím, že obzvlášť v noci se to moc nedá. Nicméně v těchto parnech je člověk sotva schopen postavit se na dvě nohy. Pokud nemůžete usnout v noci (což je dost pravděpodobné), z hlediska neustálého vyčerpání se vám to časem povede i ve stoje. Navíc pokud trpíte úpalem nebo úžehem, spaní půjde téměř samo. Přeji sladké sny.

Foťte zvířata

Zvířata se na rozdíl od lidí nestydí za prapodivné polohy a pózy, které mu pomáhají zbavit se přebytečné tělesné teploty. Když teploměr u dveří praská, věřte mi, že váš mazlíček umírá minimálně stejně jako vy. Většinou se rozplácne někde na kachličkách, nebo se roztahuje do enormních prostorů, jen proto, aby tolik netrpěl. Na druhou stranu, ony ty polohy jsou opravu vtipné (viz moje kočka). Věřte mi, že takováto fotka vaše prázdninové album hned trochu okoření ;)

Čtěte

Jak už jsem říkala, během veder jste zajisté rádi, když se vám povede sebemenší pohybový úkon. Čtení zase tolik námahy nevyžaduje. Ponoříte se do zajímavého příběhu, spláchnete nějaké knížky k maturitě, nebo si aspoň vyluštíte křížovku v Blesku. Pokud jste před tím nikdy nenašli čas, v pětatřicítkách máte zaručeně prostor :).

Travte čas na hřbitově

Řada košatých stromů, které chladí, studené náhrobní kameny a černé věnce, které přitahují teplo, tudíž ho odtahují od vás a ten božský klid! - No, ideální prostředí. Navíc je docela možné, že v tomhle horku to na vás brzy přijde také, a tak aspoň ušetříte svým příbuzným zbytečné starosti s přepravou.

Doufám, že vás článek pobavil a že jste si ho pořádně užili :). Pokud možno opatrujte se, dodržujte pitný režim a dávejte na sebe pozor! :)
Ať to tady do podzimu společně vydržíme ;).

S láskou,

Vaše CONEJA ;))

Chlupatí kamarádi

7. srpna 2015 v 13:59 | Coneja |  Názory
Zdravíčko milí conejáci ;)),
Dnes bych se chtěla věnovat trochu vážnějšímu tématu - ochrany zvířat a s tím i vyjádření svého názoru na vegetariánství / veganství.

V těchto letních dnech často bývám u přítele. A když už jedu k rodičům, snažím se co nejméně trávit čas v zapařených autobusech plných zpocených lidí a radši si vystoupím o pár zastávek dřív a chodím domů pěšky. Pokaždé procházím okolo knihovny, v jejíž blízkosti se nachází hromada plakátů o kožešinových farmách. Už celý týden jsem chtěla stránku navštívit, ale pokaždé jsem zapomněla. Nicméně včera se mi to povedlo

Jedná se o stánku www.obrancizvirat.cz. Je to nezisková organizace založená za účelem aktivní a efektivní ochrany zvířat a hájení jejich zájmů. V těchto dnech se aktivně snaží prosadit petici za zákaz chovu zvířat na kožešinových farmách. Zpracovali jedno moc hezké video, které vám dám hned pod tento odstavec. Upozorňuji, že obsahuje reálné záběry chovu na těchto farmách a pro někoho by mohlo být příliš brutální (nikoho tam nekrájí na kousky, ale můžete vidět třeba rozkousaný ocas nešťastného norka, zoufalá mláďata snažící se utéct apod.)


Já osobně jsem pro zákaz působení těchto farem, alespoň na našem území, kde jako občané máme právo vyjádřit svůj názor. Podepsala jsem petici, která obsahuje dopis adresován ministru zemědělství, poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky. Přímo při podepisování petice si jej můžete přečíst. Osobně si myslím, že je sepsán velice pěkně, stručně, věcně a hlavně slušně, což oceňuji. Pokud se mnou tedy souhlasíte, můžete se s chutí podepsat.

Nicméně vraťme se ještě k videu. Když jsem ho chtěla ukázat příteli, zrovna telefonoval, tak jsem si mezitím pročítala komentáře a nemohla jsem se přestat divit. Rozhořčili mě konkrétně komentáře šílenců a fanatiků, kteří nejsou ochotni respektovat názor jiných. Jednalo se především o vegany, vegetariány a ostatní lidi, co preferují vyšší spojení s přírodou.

Proti vegetariánům, veganům, ani jiným nic nemám

Nicméně chtěla bych vám ukázat jeden rozdíl.
Moje nejlepší kamarádka je vegetariánkou už od svých devíti let, a to v říjnu dovrší osmnáctin. Žije pokojně se svým názorem, když se jí někdo zeptá, co ji vedlo k tomuto rozhodnutí, slušně mu vysvětlí své myšlenky. Když si dám v restauraci kuřecí řízek, ona si dá smažák nebo těstoviny a žijeme v harmonii ve svazku nejlepšího přátelství už od narození.

Ovšem mám v zásobě jiný příběh. Se svým známým se znám už 5 let. Když jsme se poznali, občas jsme zašli na procházku, zabruslit si, nebo jsme vytáhli kytary a vyhrávali v parku. Každopádně časem se začal zajímat o otázku vegetariánství a v dnešní době už je druhým rokem veganem. Nicméně to jaksi změnilo i náš vztah. Zpočátku mi jen říkal, že bych se nad sebou měla zamyslet. Říkám si, proč ne, zamyslím - a můj názor je, že živočišné bílkoviny jsou pro mě důležité a své zdraví mám ráda, ale jelikož jsem liberální a benevolentní osoba, zastávám názor, že každý má právo na to si žít, jak chce, jíst si co chce a dělat si co chce. Ovšem do bodu, než se to začne dotýkat někoho jiného. Můj drahý kamarád mě po nějaké době začal téměř šikanovat přednáškami o tom, jak jsem strašně mainstreamová a konzumní osoba. Bála jsem se před ním chodit nalíčená, protože řečem typu seš zrůda, líčení je zrůdné, používání šampónů, mýdel a vlastně veškeré kosmetiky je zrůdné a podobně jsem se nevyhnula. Všem okolo vnucoval své šílené knihy a hlásal, že vlastně všechno, co si nesesbíráš z podstromu je vlastně strašný prohřešek vůči přírodě. Všem nám to prý prostě musí dojít. Jednou mě i pozval na nějakou meditaci, která mě měla provést duchovnem tak, abych se nemusela živit ničím, jen přijímat energii z okolí. No, po třech dnech jsem ho navštěvovala v nemocnici, protože zkolaboval a tehdy jsme se aspoň domluvili, že jíst by měl, ať jsou to kořínky, ať je to zelenina, nebo cokoliv, co ho udrží při životě.
Od té doby se maximálně pozdravíme na ulici.

Vegani mi nevadí, vadí mi fanatici

Jestli máte chuť, čas a zájem, můžete si přečíst podobné hysterické komentáře pod zmiňovaným videem. Podle místních by lidstvo mělo mít zakázáno konzumovat maso, mléčné výrobky, sýry, jogurty, nepoužívat kosmetiku, šampóny, sprchové gely, přestat brát jakékoli léky a prášky nebo čisticí prostředky. Pardon, ale nechci skončit zavšivená v plesnivém bytě a nejlépe ještě s nějakou chorobou. Existují firmy, které svoje přípravky netestují na zvířatech, stačí se jen trochu zajímat.
Ano, jsem proti kožešinám, které člověk k životu nepotřebuje. Ráda si zvířátka hladím živá a ne na své kabelce. Není sebemenší problém koupit si oblečení, které je vyrobeno z umělotiny. Nicméně mám ráda vlastní zdraví a vím, že živočišné bílkoviny jsou pro mě důležité. Respektuji názor lidí, kteří ten můj nesdílí. Respektuji jejich životosprávu, jejich přesvědčení a filosofii. Ale nesnáším fanatismus - a to v ničem.

Co tím chtěl básník říct? Pokud se chcete zapojit, podepište petici proti kožešinovým farmám. A pokud je někdo z vás vegetariánem - já říkám, pokud se člověk nestává fanatikem, proč ne..

Vaše CONEJA ;))

Jaký máte názor na kožešinové farmy?

Rozlišujete lidé slušně projevující svůj názor od fanatiků?

Podělte se v komentářích! :)


Knižní výzva! :)

4. srpna 2015 v 10:31 | Coneja |  Nesmysly
Zdravíčko milí conejáci! :)
Jak jste si mohli všimnout, celé léto se prokousávám povinnou četbou k maturitě. Nedávno jsem ovšem narazila na blog slečny, která si říká MarkyKovr a velice mě zaujala knižní výzva, kterou se rozhodla absolvovat. Ráda bych se také v výzvě přidala už jenom proto že mě to třeba víc namotivuje k tomu povinnému čtení :). A zároveň vás vyzvat k něčemu podobnému, protože čtení je super ;).

MarkyKovr měla výzvu sepsanou v angličtině, pro neangličtináře jsem ji tedy přeložila :)

*Kniha s více než 500 stránkami - Padesát odstínů temnoty - L. E. James
*Klasická romance - Romeo a Julie - W. Shakespeare
*Kniha, která se stala filmem - Báječná léta pod psa - M. Viewegh
*Kniha publikována letos -
*Kniha s číslem v názvu - 1984 - G. Orwell
*Kniha napsána někým pod 30 - Máj - K. H. Mácha
*Kniha s postavami, co nejsou lidé - Povídání o Pejskovi a Kočičce - J. Čapek
*Vtipná kniha - Saturnin - Z. Jirotka
*Kniha napsána ženskou autorkou - Ahoj z nebe - L. Frankelová
*Mystery nebo thriller - Obraz Doriana Graye - O. Wilde
*Kniha s jednoslovným názvem - Alchymista - P. Coelho
*Kniha z krátkých povídek - Povídky z jedné kapsy - K. Čapek
*Kniha odehrávající se v cizině - Já nejsem neviditelná - M. Sedgwick
*Literatura faktu -
*První kniha známého autora -
*Kniha od autora, kterého zbožňuješ, ale ještě jsi ji nepřečetla - Jedenáct minut - P. Coelho
*Kniha, kterou ti doporučil kamarád - Noční klub I. - J. Kulhánek
*Kniha založena na pravdivém příběhu - Mělo to smysl?! - D. Menasche
*Kniha na konci tvého seznamu - Věc Makropulos - K. Čapek
*Kniha, kterou miluje tvá máma -
*Kniha, která tě děsí - Noční Klub II. - J. Kulhánek
*Kniha napsána více než před 100 lety - Hamlet - W. Shakespeare
*Kniha založena kompletně na svém obalu - Kyanid a Štěstí - M. Melvin, D. McElfatrick, R. DenBleyker, K. Wilson
*Kniha, kterou jsi měl(a) přečíst ve škole - Kulička - G. D Maupassant
*Kniha přečtená za jeden den - Ústřičkova smutná smrt a jiné příběhy - T. Burton
*Kniha s protiklady v názvu -
*Kniha odehrávající se na místě, které jsi vždy chtěl(a) navštívit - Pokání - Ian McEwan
*Kniha vydaná v roce, kdy ses narodil(a) -
*Kniha se špatnými recenzemi - Padesát odstínů svobody - L. E. James
*Trilogie - A dne sedmého (U řeky Piedra jsem usedla a plakala, Veronika se rozhodla zemřít, Ďábel a slečna Chantal) - P. Coelho
*Kniha tvého dětství - Dášeňka, aneb život štěněte - K. Čapek
*Kniha s milostným trojúhelníkem -
*Kniha odhrávající se v budoucnosti -
*Kniha odehrávající se na střední škole - Eleanor & Park - R. Rowell
*Kniha s barvou v názvu - Padesát odstínů šedi - L. E. James
*Kniha, která tě rozplakala - Malý princ - A. d. Saint-Exúpery
*Kniha, kde se kouzlí -
*Grafická novela -
*Kniha od autora, kterého jsi předtím nikdy nečetl(a) - Na západní frontě klid - E. M. Remarque
*Kniha, kterou vlastníš, ale nikdy jsi ji nečetl(a) (vlastnila jsem ji přes 10 let) - Blázniví donkichoti - I. Březinová
*Kniha která byla původně napsána v jiném jazyce - Petr a Lucie - R. Rolland
*Kniha odehrávající se o Vánocích -
*Kniha napsána autorem se stejnými iniciály, jako máš ty - Zimní srst - I. Šmoldas
*Zakázaná kniha -
*Kniha založena / přeměněna na seriál -

Zatím mám splněno jen několik bodů, ale u dalších už mám tipy :)) .. Kdyby někdo z vás měl doporučení, ráda si jej poslechnu! :)) Jinak rozhodla jsem se, že tuto výzvu nebudu nějak limitovat. Uvidíme, jak si povedu ;))

Vaše CONEJA ;))

Máte rádi knižní výzvy?
Zaujala vás tahle něčím?
Máte nějaký tip na danou knihu?