Svodidla - 4. díl

8. října 2015 v 18:21 | Coneja |  Svodidla

Zdravíčko, moji milovaní conejáci. I během svých momentů naprostého šílenství tu mám pro vás další díl z povídky Svodidla. Doufám, že se vám bude líbit :)


Ráno se Ondřej probudil ještě trochu naštvaný. Posadil se na úroveň polštáře a lehce odsunul hlavu svojí přítelkyně ze svého hrudníku.
"Pane bože, ty jsi krásná." Řekl a pohladil ji po vlasech. Veronika se stále ve spánku otočila na druhé rameno. Ondřej se sice ještě trochu zlobil, ale ulevilo se mu, jelikož jeho miláček spinkal doma v bezpečí.
Tichým krokem se doploužil k lednici, kde na něho zírala odporná zeleninová směs.
"Ještě, že tu mám tebe." Zašmátral rukou hluboko za poličky a vytáhl poloprázdnou sklenici s Nutellou. Vyčistil si zuby, oblékl se, popotáhl kravatu a zašklebil se na sebe do zrcadla.
"Do toho draku!" Propleskl si obličej. Z energického zírání do zrcadla ho vyrušilo pípnutí Veroničina telefonu. Ohlédl se po spící princezně a nahlédl i na svítící displej blikajícího mobilu.
"Neznámé číslo." Pomyslel si. Popadl svoji pracovní tašku a zabouchl za sebou dveře.
Veroniku probudil až svítící paprsek Slunce, co nějak proklouznul mezi zataženými žaluziemi přímo pod její nos. Jakmile vstala z postele, příšerně ji zakručelo v břiše.
"Myslím, že nemáme nic v lednici." Povzdechla si. Posadila se zpátky na postel a přes břicho si položila malý polštářek, aby se na něj nemusela koukat.
"Kolik tak může být hodin?"
Veronika byla už nějakou chvíli nezaměstnaná. No, vlastně celý život. Bylo jí šest a dvacet let a stále ještě studovala vysokou školu. Jako dítě nikdy nebyla v nouzi. Její rodiče měli víc peněz, než se dá lehce utratit a většinu z nich již od malička cpali do své jediné dcerušky. I když se Veronika odstěhovala, posílali jí měsíčně dostatečně vysoký obnos, aby uživila nejen sebe, ale i pracujícího Ondřeje.
Sedící a shrbená Veronika s polštářem na břiše protahovala své nohy po včerejším zápřahu. Natáhla se pro telefon, aby konečně zjistila, jaký je to vlastně čas. Hned při doteku prvního tlačítka na ni zablikala příchozí esemeska.
Vrátila ses v pořádku? Tom. Stálo v ní.
Najednou se jí vrátily vzpomínky ze včerejška. No jasně, ten kluk z jógy.
Jsem v pohodě. Díky za optání :-) Odepsala.
"Fuj, to je síla." Přičichla k vlastnímu tělu. Byla cítit jako laciná děva.
"Musím okamžitě do sprchy." Telefon vzala automaticky s sebou.
Byt, ve kterém s Ondřejem žili, byl skromný, ale za to skvěle vypadající. Koupelna byla obrovská. Kromě rozlehlé vany pro dva lidi měli i speciální místnost pro sprchu oddělenou matnými skleněnými dveřmi. Ve sprše byl kromě poliček se šampóny i malý závěs na telefon. Tato malá voděodolná krabička občas sloužila k nemravným domácím videím zamilovaného páru. Tentokrát posloužila pouze jako místo pro odložení Veroničina mobilu bez postranních úmyslů.
Veronika vlezla do prochladlé sprchy a pustila na sebe hřejivý proud vody. Horké kapky jí stékaly po těle a z ledových ramen se odpařoval kouř. S mýdlem v ruce se hladila kolem krku a myšlenky jí směřovaly k zimním tmavým večerům, které s Ondřejem trávili právě na těchto místech.
Najednou krabička na stěně zavibrovala. Veronice přišla další zpráva.
Promiň, že jsem tě včera nedoprovodil. Jsem to kus vola. Pozdravuj doma a příště to tolik nepřežeň :-). Objevilo se od Tomáše.
Veroniku zalil pocit vzrušení. Píše si ve sprše s cizím klukem a myšlenky jí míří na Ondřeje. Je to vůči němu fér? Chvíli se zamyslela. Přišla ji další zpráva.
Vypereš mi dneska tu modrou košili? Potřebuju ji na zítřejší jednání. O.
No jak jinak. Kde jsou ty časy, kdy Veronika dostávala kilometrové esemesky, které se občas dokonce i rýmovaly. Najednou jí vypisování s Tomášem nepřišlo nijak nemístné. Zastrčila raději telefon zpátky do krabičky a pokračovala ve svém rozjímání. Ruce jí sklouzly k roztouženému rozkroku a opatrně se sunula po studené stěně směrem dolů. Za okamžik jí zase zapípal telefon. Tentokrát opět od Ondřeje.
Můžu s tím teda počítat? Jinak se stavím ještě do čistírny s celým oblekem. O.
"Kruci, teď ne!" Vztekle zahodila telefon ven ze sprchy, ale chuť už ji nějak přešla.
No nic, třeba příště.

Pokračování příště

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Teri Teri | Web | 10. října 2015 v 9:46 | Reagovat

Krásný :) těším se na další díl :) mimochodem nechtěla bys napsat knihu?

2 Allex Allex | E-mail | Web | 10. října 2015 v 14:42 | Reagovat

Je to pěkné, těším se na další díl. ;) :))

3 vendy-novinky vendy-novinky | E-mail | Web | 10. října 2015 v 21:47 | Reagovat

Už se moc těším na další díl :)

4 Coneja^^ Coneja^^ | Web | 11. října 2015 v 10:17 | Reagovat

[1]: Díky moc :)) .. Hehe, uvažovala jsem o tom mnohokrát, ale upřímně řečeno se trochu stydím oslovit nějaké nakladatelství. Moc by mě ranilo, kdyby má práce skončila u nich v koši. A pokud by už kniha vyšla, měla bych zas obavy, že si ji lidé budou kupovat jen proto, aby ji mohli spálit :D
Ale moc jsi mě potěšila, díky :)), třeba někdy..

[2]: Děkuji moc :)

[3]: Díky :)

5 Monča Monča | Web | 11. října 2015 v 16:31 | Reagovat

Pokud se takhle stydíš a ranilo by tě to,  (pokud máš nějakou dobrou kamarádku, pochopí to :D) zkus to naznačit jí a třeba by ho oslovila za Tebe (nebo mamka) Píšeš moc hezky, u nás v knihovně by ti udělali svázanou knihu za pár korun, ale to by bylo jen pro tebe, to by byla škoda, být tebou, zkusila bych to

6 Coneja^^ Coneja^^ | Web | 12. října 2015 v 0:02 | Reagovat

[5]: Přemýšlela jsem, ale neznám nikoho, komu bych se o tom takto nestyděla říct :D .. jde o to, že témata, o kterých píšu jsou dost s hvězdičkou nebo kontroverzní, tak nevím, jak by na to okolí reagovalo :D .. ale moc děkuju za takovou podporu, strašně mi to dělá radost :)) .. třeba se jednou odvážím...

7 Zlomenymec Zlomenymec | E-mail | Web | 14. října 2015 v 22:43 | Reagovat

[6]: Témata s hvězdičkou?? To mě zajímá a chci vědět víc! :D

8 Infinity Infinity | Web | 15. října 2015 v 17:56 | Reagovat

Vypadá to, že Veronika s Ondřejem už moc dlouho nezůstane. :D
Moc pěkně napsané, vážně mě to baví a těším se vždycky na pokračování! Jen tak dál! :-)

Jinak jsem tě nominovala do TAGu, který jsem nedávno vyplnila na svém blogu a byla bych moc ráda, kdyby ses do něj také pustila! :))
http://moje-iluze.blog.cz/1510/tag-liebster-blog-award-ii#komentare

9 Coneja^^ Coneja^^ | Web | 16. října 2015 v 6:35 | Reagovat

[7]: Já myslím, že se brzy dočteš ve Svodidlech :D

[8]: Děkuju ti moc :)) .. podívám se, už jsem ho vyplňovala, ale to nevadí, díky za nominaci :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama