Soledad..

25. listopadu 2015 v 16:55 | Coneja |  Trudný život malého Fňuka

Jsem přesně to, co nikdo nehledá.

Svět je neuvěřitelně zvrácené místo. Svou zvráceností ohromuje všechny svoje součásti každým dnem. Každopádně největší zvrácenost, která je ve finále lehce paradoxní, je ta, že se na něj můžeme dívat z více úhlů.

Představte si člověka, třeba nějakého nádherného modroočka, stojícího uprostřed náměstí plného lidí. Nic zvláštního. Vedle toho krásného modroočka může stát jeho nejlepší přítel - nádherný hnědoočko, a za ruku může držet svou roztomilou blonďatou zelenoočku. Vesele se baví, povídají si a na mysl jim nepřichází žádné negativní smysly. Protože jsou spolu. A šťastní.
Ale ve skutečnosti je každý úplně sám. Kdybychom modroočka vzali a přesunuli jej do maličké knihovny na rohu toho náměstí - zůstanou mu ruce, nohy, nos i ty překrásné oči, ale své dva zmíněné kamarády už u sebe mít nebude. Nikdy totiž nemohou být úplně jeho součástí.

Nenávidím tento svět za to, že lidmi manipuluje.
Nenávidím ho také za to, že jsem jeden z těch lidí, co se nechá manipulovat. A ano, všichni takoví jsme. Už jenom proto, že se rozčilujeme, když někdo předbíhá ve frontě.
Nenávidím toto místo také proto, že ho neumím změnit. A i když bych měla tu moc na to ho změnit, nevím jak. Lidé se o to snaží už několik tisíc let, kdyby tu byla možnost, lidé by ji už dávno našli.
Nenávidím ho proto, že nikdy nedosáhneme poznání. Nikdy nebudeme vědět všechno, nikdy nenalezneme smysl naší existence, nikdy nenavštívíme všechna místa, a tudíž nikdy nevymizí strach. Protože strach je jen primitivní reakce těla na neznámou situaci.
Nenávidím ho proto, že strach je nejsilnější emoce ze všech. Ani radost, ani smutek, ani závist, odpor nebo pocit štěstí není natolik přesvědčivý. Jediné, co může strachu konkurovat je láska. Ale jelikož tu naši blízcí nebudou věčně, i ta časem vyprchá nebo se stane bolestnou.
A taky nenávidím onen fakt, že v existenci jsme si všichni rovni. Nikdo totiž nemůže neexistovat. A upřímně, já bych to privilegium chtít měla.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ta "neviditelná" :) Ta "neviditelná" :) | Web | 25. listopadu 2015 v 19:36 | Reagovat

Wuhaa, tak to je luxusní článek! Nekecám. Fakt jsem se zamýšlela, přemýšlela, hloubala...
A jo, máš pravdu, sakra velkou pravdu. Já ani pořádně nevím co mám říct, jak si mě tímto článkem zaskočila (v dobrém) :)

Jsem přesně to, co nikdo nehledá.
Holka sakra, to si vystihla. Můj případ!

2 Coneja^^ Coneja^^ | Web | 25. listopadu 2015 v 20:46 | Reagovat

[1]: Moc ti děkuju :)))

3 Jana Jana | E-mail | Web | 26. listopadu 2015 v 21:26 | Reagovat

Někdy se mi i zdá, že kdo nenávidí, ten nežije. A že za každou nenávistí je tolik lásky a citu, až to možné není...

4 Coneja^^ Coneja^^ | Web | 27. listopadu 2015 v 17:16 | Reagovat

[3]: To je docela možné. Však přesně tyto emoce jdou ruku v ruce

5 Jana Jana | E-mail | Web | 27. listopadu 2015 v 18:21 | Reagovat

[4]: :) Jak zvláštní ten svět je...

6 Allex Allex | E-mail | Web | 2. prosince 2015 v 21:33 | Reagovat

A co bychom tu bez tebe Tebe dělali, kdybys to privilegium měla? Nemysli takhle. Přemýšlej jako proton, pozitivně! ;) všechno bude v pořádku :)

7 Coneja^^ Coneja^^ | Web | 3. prosince 2015 v 12:37 | Reagovat

[5]: Souhlasím :)

[6]: Ono záleží na úhlu pohledu, ale děkuji za pozitivní přístup :))

8 naoki-keiko naoki-keiko | Web | 13. prosince 2015 v 9:36 | Reagovat

Kdo není v této společnosti osamělý... taky uvažuji tímto způsobem už dlouho. Ale aby člověku nehráblo, musí se občas na to snažit nemyslet. Je to těžké :-?

9 Coneja^^ Coneja^^ | Web | 19. prosince 2015 v 6:53 | Reagovat

[8]: Přesně tak ... a nejhorší je, že názoru se člověk jen tak nebaví :/

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama