Svodidla - 9. díl

27. listopadu 2015 v 17:09 | Coneja |  Svodidla

Zdravíčko, milí conejáci :)) .. je tu další díl svodidl, jen pro vás! :))) .. Bavte se ;)


Tomáš vyběhl jako blesk zpátky k ní.
"Jsi celá?!" Pomohl ji vstát a přemýšlel, jestli je to, co má na tváři, víno nebo krev.
"Jo, jo, asi dobrý." Veronika se rozhlížela okolo sebe, až zaregistrovala rozbitou skleničku.
"Já ji zničila!" Začala vyšilovat a brečet. Tomáš už během svého mládí zažil spousty brečících a opilých slečen, takže tušil, co by měl dělat.
"Nic se neděje, neboj." Posadil Veroniku na gauč a sedl si přímo naproti ní. Chytil ji za ramena, aby se dostal do jejího zorného úhlu a ona ho začala konečně vnímat.
"Poslouchej mě," jemně s ní zatřásl pro udržení pozornosti, "ty tu teď počkáš. Lehneš si tady hezky na pohovku a nikam se nebudeš zvedat. Já tu mezitím uklidím ty střepy a potom půjdeš spát. Ano?" Veronika pokývala hlavou, ale když se Tomáš zvedl s tím, že to tu konečně uklidí, začala zase brečet.
"Néé! Nenechávej mě tady." Veronika byla naprosto normální lidská bytost, ale její náhlé citové prodlevy ovlivňoval hlavně fakt, že se málem pokusila podvést Ondřeje. Tomáš si povzdechl a popadl do ruky polštář, co se válel na kraji gauče. Objal ji okolo ramen a podal jí ho do ruky.
"Neboj se, já jsem hned zpátky. Zatím se drž tohoto." Veronika se s kouskem látky na chvíli spokojila a lehla si unaveně na pohovku. Tomáš mezitím uklidil střepy a houbičkou na nádobí i víno z podlahy. Ještě, že tu nemají koberec.
Když byl se svou prací hotov, chystal se Veroniku odvést do ložnice a gentlemansky odejít, ale ta už tvrdě dřímala na gauči. Zvedl ji z pohovky a hodil si ji přes rameno jako pytel brambor. Jen doufal, že se mu nevyzvrací za krk. Po té ji v ložnici položil na postel a pokusil se ji probudit, aby zjistil, kde má schováno nějaké oblečení na spaní. Veronika jen zamumlala něco o skříni, a tak jí za chvíli u hlavy přistála noční košile.
"Já asi pomalu půjdu, tohle už snad zvládneš." Tomáš si zkontroloval věci v kapsách, ale na slovo "půjdu" Veronika reagovala prudkým trhnutím a vyděšeným "ne, prosím neodcházej". Horší než dítě. Pomyslel si Tomáš a pobaveně si sedl vedle ní.
I když se chovala jako naprostý cvok, přišla mu šíleně roztomilá. Jak se neesteticky roztáhla po celé posteli a pořád mumlala cosi o horku. Jak před Tomášovým příchodem zesílila topení, začalo jí být opravdu nesnesitelné teplo. Rukama šmátrala na okraji trika a snažila se ho přetáhnout přes hlavu, ale v této fázi opilosti si neuvědomovala, že jí její ležící tělo brání v tom, aby se z trička dostala bez nadzvednutí.
Tomáš se až bolestně zakousl do jazyka. Ležící holka v prázdném bytě, co se pokouší svléknout a on nesmí myslet na nic nemravného. Ach, to slušné vychování!
Položil dlaně na Veroničiny boky a opřel si její bedra o kolena. Sundal z děvčete propocené tílko a naskytl se mu pohled na polonahou Veroniku svíjející se s noční košilí v ruce. Ach, to slušné vychování. Přivřel oči, aby viděl jen to, co bylo nutné, a pomohl Veronice nasoukat její ruce do rukávů. Když se mu povedlo obléknout ji do noční košile, ještě mu zbývalo, aby ji svlékl kalhoty a podprsenku. Na kalhotky si netroufl. Sice je slušný, ale pořád je to chlap. Kalhoty ze sebe Veronika skopala téměř sama, což mu velice pomohlo a zbývalo už jen rozepnout onen knoflíček na jejích zádech a pod noční košilí z ní sesoukat ramínka. Veronika sebou pořád různě škubala, a tak bylo více než obtížné z ní pod rukávy ramínka sundat. Nakonec se mu to povedlo, ale to už se Veronika v polospánku chichotala, jako by na ní zase lezla ta nemravná nálada.
"Tohle dělám nerad." Snažil se Tomáš obhájit svůj následující čin. Lehl si vedle Veroniky a opřel se o pravý loket. Přitiskl si ji na svůj hrudník, aby se jí dostal mezi lopatky. Veroničin dech se začal lehce zrychlovat, což Tomášovi nepomáhalo, jelikož mu to přišlo až přespříliš přitažlivé. V momentě, kdy dostal oba díly onoho knoflíku od sebe, Veronika se prohnula v zádech a s jedním vzdechem se k němu přitulila ještě víc. Teď ho čekala dlouhá cesta přes Veroničino břicho k hrudníku, aby omezující díl prádla odstranil. Doteky jeho ruky Veroniku ještě více rozproudily, a když se dostal na úroveň ňader, přitiskla si jeho dlaň na ony partie. Veronika zaúpěla slastí, Tomáš bolestí. Ne, že by ho drobná ručka jeho kamarádky natolik stiskla, nicméně ho tlačilo i kromě kalhot svědomí a zarytá morálka, kterou měl v sobě zakořeněnou už od dětství.
"Hele, brzdi, brzdi," neubránil se vzrušenému úsměvu, "tohle bys teď opravdu nechtěla." Vytáhl zpod trička uvolněnou podprsenku a složil ji na noční stolek. Přikryl Veroniku peřinou, ta mezitím už tvrdě spala. Sbalil si svoje věci a nerušeně a potichoučku se vypařil.

Pokračování příště
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Sandra Sandra | Web | 27. listopadu 2015 v 23:20 | Reagovat

ty tak pekne píšeš!:) len tak ďalej:)!

2 Anička | sova-na-fetu.blog.cz Anička | sova-na-fetu.blog.cz | E-mail | Web | 29. listopadu 2015 v 14:29 | Reagovat

Jééj.. aspoň že je tak poslušný :D

3 Sugr Sugr | E-mail | Web | 1. prosince 2015 v 21:01 | Reagovat

Juj, to je pěkný! ;-)

4 Coneja^^ Coneja^^ | Web | 3. prosince 2015 v 12:35 | Reagovat

[1]:

[2]:

[3]: Děkuji moc všem :))))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama