Deník maturanta – Jak to bylo během roku

6. června 2016 v 14:26 | Coneja |  Deník maturanta

Zdravíčko milí conejáci ;)),

Jak jsem slibovala v minulém článku, rozhodla jsem se trochu naplnit rubriku Deník maturanta, který už je nějakou dobu mrtvý (a asi i později nějakou dobu bude). Ačkoliv se blíží prázdniny a škola je to poslední, na co teď máte zrovna myšlenky, věřte mi, že si za čas ještě rádi na tyto články vzpomenete, obzvláště vy, které ještě maturita čeká ;).
Abych vás "uvedla do děje", tento článek bude shrnovat celý rok a k velkému finále se dostaneme až v jiných. Vše půjde pěkně postupně, tak doufám, že vám aspoň něco z toho pomůže, anebo si někdo připomene toto "překrásné" období ;).

V první řadě bych řekla, že psychická příprava na maturitu je asi milionkrát horší než maturita samotná. Ale jelikož je to hlavně o nervech, nikdy ode mě neuslyšíte "jak je maturita primitivní". Není - stres je toho nedílnou součástí a to opravdu není procházka růžovou zahradou.
Ale zpět k tématu :). Znáte psychologický model Kübler-Rossové? Jestli je vaše odpověď "ne", hodím vám sem obrázek z wikipedie, který vám jej objasní. Jedná se o postupné smiřování se se smrtí. Překvapivě - u maturity je to stejné.


Pojďme tento model tedy aplikovat na maturitní ročník.

1) Popírání

Tohle období bude trvat zhruba do října až listopadu. Nebudete si chtít absolutně připustit, že už jste ten maturant. Když jsem já přišla poprvé do své školy, nejstarší ročníky se mi jevily jako "ti velcí", "ti chytří" a "ti dospělí". A nejednou mají tato přídavná jména připadat na vaši osobu. Nemožné, neslýchané, prostě ne (to teď nyní bude vaše oblíbené slovo). Pořád si budete opakovat, že se všechna hrůza bude odehrávat až v květnu, tak proč to teď řešit ne? Nicméně mohu vám zaručit, že po stužkovacím večírku, kdy se vám kus té barevné látky bude pohupovat na tašce, dojdete k tomu, že končí sranda. Vážně - máte syndrom maturitního ročníku. Maturant pozitivní.

2) Hněv / agrese

Ani této fázi se nevyhnete. I když mezi běžnými lidmi je věkový rozdíl jednoho roku zanedbatelný, všechny mladší ročníky vás budou k smrti vytáčet. Budete mít pocit, že je velice nespravedlivé, že oni píšou jen dva testy za týden, když vy, malí chudáčci, máte do půlky května zpracovat a naučit se kvanta otázek, do toho vám ještě ostatní učitelé, u kterých nematurujete, nedají pokoj a probírají s vámi naprosté nesmysly směle dál. Každé "jasně odpoledne mám volno" nebo "zítra píšeme z biologie, jenom tři stránky v učebnici" ve vás probouzí démona s rudýma očima a budete si vyčítat, jak nevděční jste byli o pár let dřív. Bohužel, tato fáze potrvá docela dlouho.

3) Smlouvání

Když vám dojde, že už to opravdu, ale opravdu není legrace a že vám ani vztek nepomůže, začnete něco dělat. Vytisknete si seznam otázek a vytvoříte si měsíční plán, abyste je stihli zpracovat (stejně ten plán nikdo nikdy nedodrží). Sbíráte staré sešity, počítač využíváte výhradně jen k vyhledávání informací a Google se stane vaším nejlepším kamarádem. Ano, v této fázi jste již naprosto asociálními. Jediní lidé okolo vás jsou vaši rodiče a ostatní spolu-maturanti, se kterými si dáváte občasné "sedánky na učení", kde stejně jenom brečíte nad tím, že nic neumíte, že nic nestíháte a že to nemáte šanci v životě dát. Nenápadně očima naznačujete učitelům, že se fakt snažíte a ať vás prosím nechají prolézt aspoň se čtyřkami. Rodičům vysíláte signály o tom, že si to dost možná zopakujete v září a už předem si uložíte do mobilu číslo na pracák.

4) Deprese

Ach, moje oblíbená!
Budete brečet. Neznám jediného maturanta (ani z pánského osazenstva), který by nebrečel. Já osobně jsem brečela snad každý druhý nebo rovnou každý den. A pokud zrovna nebrečíte, trpíte existenciálními stavy a úvahami o smyslu života. Nechápete, proč vlastně ještě žijete a snažíte si nepředstavovat ten hrozný trapas, až vás vyhodí. Vidíte před sebou zničené léto - spolužáci si budou běhat venku po koupalištích a stáncích se zmrzlinou a vy budete sedět doma nad tunami knih a celá tahle tragikomedie se protáhne o několik měsíců. Pro své okolí budete naprosto nesnesitelní. Všichni vám budou nadávat do ukňouraných blbců, ale nebojte se, vážně je to normální a každý si tím projde ;). Pokud si tedy tento článek někdy přečte nějaký maturant právě v tomto stádiu, řeknu jen - bude to dobrý, fakt je to normální.
Tohle vše vyvrcholí v den před zkouškou (já maturovala ve 2 dny - takže sem si to prožila 2x).

5) Smíření

V jednu chvíli, ani nevíte, jak rychle to přišlo, vám snaha bude připadat zbytečná. Zahodíte rozečtenou otázku na stůl a půjdete spát s tím, že už je to vlastně jedno. Udělali jste, co jste mohli, nějak to dopadne. Ráno vyrazíte do školy docela klidní, ty nervy přijdou, až budete v ní. Už se ani nesnažíte nic učit, protože to nemá cenu (ale vážně nemá, akorát byste v tom měli binec :)). Smíření je tu. Už neutečete.

6) Nepopsatelný pocit štěstí

Na rozdíl od smrti, maturita obvykle končí dobře :)! Když vyjdete ven ze zkoušky, najednou se vám ohromně uleví. Už je vám docela jedno, jestli máte 1, 4, nebo půjdete v září, ale je to za vámi. A víte, že teď na vás čekají ty nejdelší prázdniny na světě! Komise vám hrdě pogratuluje a vy se cítíte, jako naprostí géniové (vychutnejte si to, teď můžete ;)). Lusknutím prstu je z vás absolvent a je to krásné. Je to nádherné! :)

Pořád se tak moc bojíte? Ano, já vím, že bojíte. Taky jsem to nikomu nevěřila. Musíte si tím projít sami, ale slibte mi budoucí maturanti - jestli jste tohle četli před zkouškou, vraťte se sem i po ní a užijte si fázi 6! :))))

Zatím se loučí,

Vaše CONEJA ;)

Prožívali jste maturitu stejně?
Existuje podle vás ještě nějaký "mezistupeň"?
Za kolik jste maturovali? :)

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Luci Large Luci Large | E-mail | Web | 6. června 2016 v 15:09 | Reagovat

No, maturanti to majú pestré ako vidím. Je to iné ako prijimačky na strednú - o dosť iné. Ja osobne som mala talentovky...
Niekde som čítala, že pri maturite sa rozhodne môžte spoľahnúť aj na učiteľov. Tá "istá osôbka" vraj nikdy nepoznala učiteľov tak, ako pri maturitnej skúške.

2 Coneja^^ Coneja^^ | Web | 6. června 2016 v 15:15 | Reagovat

[1]: Pod to se můžu podepsat :) ... učitelé byli naprosto zlatí a v životě jsem je neviděla tak, jako tehdy :))

3 Sariklen Sariklen | Web | 6. června 2016 v 15:37 | Reagovat

Před maturitou, která mě čeká za rok, se na tento článek schválně ještě podívám a budu referovat, jaké body jsem splnila! :) :D

4 Coneja^^ Coneja^^ | Web | 6. června 2016 v 15:43 | Reagovat

[3]: Prosím, prosím! Budu se těšit! :D ... V těchto článcích budu menší chvíli pokračovat, tak doufám, že budeš ít co číst (během prokrastinace :P :D)

5 Karol Dee Karol Dee | Web | 6. června 2016 v 17:15 | Reagovat

Fáze hněvu mě teda minula, spíš jsem ty chudáky litovala. Byla a jsem ráda, že mám ty čtyři gymplácké roky denodenních písemek za sebou a už se budu učit jen to, co si sama vyberu. Konečně jsem si mohla vydechnout :D Učit jsem se začala cca dva týdny předem a plán jsem přesně dodržela. A vůbec, jak to tak čtu, všechno jsem měla jinak. Vlastně se mi zdá, že jsem od popírání přešla rovnou ke smíření :D A pak radost, ale jelikož jsem to předtím moc nehrotila, tak ani z těch samých jedniček jsem se nepo. :D

6 Damien is online... Damien is online... | Web | 7. června 2016 v 19:55 | Reagovat

Dokonalý článok, ktorý z veľkej väčšiny sedí aj na skúškové obdobie vysokej školy :D
Február - načo sa učiť, mám ešte čas.
Marec - seminárka, seminárka, seminárka.
Apríl - už by bolo fajn do niečoho sa pozrieť. Predsalen šesť predmetov po 200 stranách nie je málo.
Máj - shit shit shit, nič nestíham, učím sa len z výcucov, ktoré spracoval nejaký anjel z vyššieho ročníka. Ďakujem Bohu, že ten dobrák existuje, no aj tak nestíham,
Deň pred skúškou - Kašlem na to. Učil som sa dosť, lepšie to už nebude. Hádam to nejak spravím.
A spravil som aj napriek tomu, že tu bola aj tá prokrastinácia :D Takže maturanti a vysokoškoláci, viem, že sa bojíte a báť sa aj budete, ale dá sa to zvládnuť ;)

7 werangummi werangummi | Web | 9. června 2016 v 21:12 | Reagovat

Páni, tak to jak vidím, se mám opravdu na co těšit. Já jsem letos dělala příjimací zkoušky na střední školu a už to mi dalo docela zabrat, a tohle se s tím opravdu nedá srovnávat. Kažodpádně, zajímavý článek, sepsala jsi to moc hezky. Třeba až si budu maturovat, si na tenhle tvůj článek vzpomenu :D

8 Marka Marka | Web | 11. června 2016 v 14:54 | Reagovat

:) omlouvám se, že si nepřečtu tvůj článek ale jenom odpovím, každopádně někdy se k tomu dokopu :) no takhle když to jen tak přejedu očima, tak se mě to zaujalo už na pohled :)
jsem ráda, že jsem tě zaujala, i když mě ten článek připadá potápkový... budu se snažit fotit a psát :) ale vidím to až po 24.6. :) do té doby nebude čas :) a jsem ráda, že máš ráda tenhle žánr, sice nejsou úplně hororové, ale líbí se mi psát pro lidi jako jsi ty :) ale tak nemusíš mít výčitky, páč sis to musela vybojovat :)

9 theweirdgirl theweirdgirl | 12. června 2016 v 7:14 | Reagovat

Tak to je dobré jak si to srovnávala :D Mě maturita teprve čeká a vážně se netěším :/ Tvoje články mi to ale aspoň přiblíží :)

10 Allex Allex | E-mail | Web | 13. června 2016 v 21:25 | Reagovat

Takcto se mám asi na co těšit, co? :-D

11 Cler Cler | Web | 13. června 2016 v 22:11 | Reagovat

Teda za tu dobu jsem nebrecela, ale můj problém byl ten, kdyz jsem se večer divala treba na televizi, tak jsem si říkala "Jojo, ta herečka urcite nema problémy s maturitou" mela jsem pocit, ze všichni si zijou lazo plazo. Se spolužáky jsem se nestykala ani na to učení, protoze vím ze by me jenom vystresovali :D každopádně nam jednou třídní říkala ze třída pred nama brecela po vylosovani otázky na potitku. Můj pocit kdyz jsem tahala otázku byl "Me uz je všecko jedno", mela jsem 4 předměty a ze tři jsem si vybrala otázky co jsem neuměla. Nakonec jsem to dala na jednicky a dvojky. Takže myslim, ze kdyz lidi chodí normálně a poctivě do skoly a trochu aspoň dávají pozor, tak je ani tohle nezaskoci :D A jak popisuješ ten hněv tak to je uplne presne! Pocit ze musim zpracovat otázky, ale učitele si dal jedou to svoje a v týdnu se píšou tak 4 testy... Pak přijde svatak a ja zjistuju ze nemam vypracované otázky, v noci nespim a doháním to co jsem mela udělat za cely rok :D a nakonec? Mela jsem pocit ze jsem to moc prožívala a tolik učení jsem ani nepotřebovala.
Každopádně clanek se mi mooooc líbil, hlavně kvůli tomu, ze uz me nemůže vystresovat do budoucna a taky ze jsem se v několika bodech našla :D palec nahoru

12 Anna Anna | E-mail | Web | 17. června 2016 v 18:56 | Reagovat

"Maturant pozitivní." Ty mě dostáváš! :D Jestli jsem byla jen z přijímaček na střední tak nervózní, nevím co budu dělat za čtyři roky :D Každopádně - opožděně gratuluju ☺

13 Coneja^^ Coneja^^ | Web | 17. června 2016 v 20:23 | Reagovat

Děkuju všem moc za přání i za zkušensoti / obavy :D :)). Věřím, že to také zvládnete :)!

14 bonneris bonneris | Web | 24. června 2016 v 17:06 | Reagovat

Jo, jo. Je to přesně takhle. Ten asociální život, kdy vám občasnou společnost dělají jen hrdinové ze seriálu Ztraceni, to když už vám jsou z učení oči šejdrem. Ty existencionální deprese, uvažování o tom, jak špatné by to vlastně mohlo být, když vás od zkoušky vyhodí.

Jedním ze stádií byly nevolnosti. Asi dva dny před zkouškama jsem se 10 minut učila, pak jsem 15 minut zírala z očí do očí záchodové míse a pak jsem se šla zase  učit a tak pořád dokola. Venčení psa jsem dokonce taky plánovala podle mýho zvracejícího rozvrhu - tak teď jsem to vyhodila, mám deset, možná dvacet minut na psa a pak zase hurá na záchod :D

15 Coneja^^ Coneja^^ | Web | 24. června 2016 v 18:22 | Reagovat

[14]: To jsem mívala taky no :D .. ale vyloženě až den předem :D ... tak doufám, že to bude dobrý! :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama