Svodidla - 15. díl

9. srpna 2016 v 19:13 | Coneja |  Svodidla

Konečně je tu nový díl Svodidel, drazí přátelé! :) Několik jich má opět předepsaných, tak snad je nezapomenu vydat včaas. Přeju příjemnou zábavu ;).


Ondřej to během onoho večera také neměl zrovna jednoduché. Když Veronika odešla, byl pořád pěkně naštvaný.
"Je vaše přítelkyně v pořádku?" Zeptal se Ondřejův šéf, když se Ondřej vrátil do jídelny. Ondřej se nesměle rozhlédl a vztekle zaťal pěsti.
"Udělalo se jí nevolno." Kruci Veroniko!
Ondřejův šéf během těch momentů, co byli oba dva členové mladého páru venku, musel poslouchat křik svojí hysterické manželky, která nasupeně odešla spát. Z celého večera se necítil moc dobře, a tak doufal, že by to mohl ještě nějak zachránit.
"Nechtěl byste u nás dnes přenocovat? Moje žena dnes bude stejně pravděpodobně raději sama a mám vedle vily takový malý domeček, kam ukládám své historické sbírky. Jsou tam dvě ložnice a společenský salón. Neměl byste chuť se trochu pobavit?"
"Ano." Vykřikl Ondřej téměř bez váhání. Přemýšlel, jestli to nebylo až moc rychlé, nechtěl se vedle šéfa cítit jako zoufalec, ale z tohoto návrhu zářila velká možnost povýšení.
Ještě toho večera musel projít monology svého šéfa o konkrétních objektech svých sbírek, nekonečně dlouhým nasáváním skotské, která mu mimochodem skoro vůbec nechutnala, ale chtěl se mu vší silou zavděčit, a také lehce oplzlými vtipy a záznamy z televize, které měly dodat atmosféře na "mužnosti". Ráno měl trochu výčitky ohledně toho, že nechal svou přítelkyni celou noc o samotě. Nicméně nebyly zdaleka tak velké, jaké měla Veronika.
Veroniku vzbudila úžasná vůně linoucí se z koutu místnosti, kde byla kuchyňská linka. Otevřela oči a najednou ji zatrnulo. Koukala do bílého stropu a snažila se samu sebe přesvědčit, že se včerejšek vůbec nestal. Tak jo, holka, teď se o tom přesvědčíme. Opatrně nadzdvihla deku a podívala se pod ní. Uviděla jen své nahé tělo bez jediného kousku prádla. No do háje. Přikryla se pomalu až k očím a otočila se směrem ke kuchyňce. Tomáš tam stál přesně v tom tričku, které měla včera určené ke spaní a v docela hezkých trenýrkách, co obepínaly jeho zadek. Na moment se probudilo její chlípné já a musela se pro sebe trochu pousmát. Ale vzápětí dostala chlípnost nafackováno sebepohrdáním a obrovským studem. Najednou jí Tomáš připadal úplně cizí a ona se na něj styděla sotva promluvit.
"No kdopak se nám to konečně probudil?" Řekl Tomáš, když se chystal Veroniku probrat k hotové snídani. Ta se místo pozdravu zachumlala ještě víc.
"Pojď dolů. Až tohle ochutnáš, nebudeš chtít jíst nic jiného." Veronika se definitivně rozloučila se svojí dietou, ale to ji teď trápilo mnohem méně než to, že kvůli své nahotě nemůže slézt.
"Nepodal bys mi prosím moje šaty?" Požádala ho nesměle.
"Jasně." Začal se smát a plácl se to čela. Natáhl se pro Veroničino oblečení a gentlemansky se otočil dodělat k snídani džus.
Veronika po něm trochu pokukovala a byla zvědavá, jestli ho i tentokrát svede pohled na její převlékání, ale bohužel se nedočkala. Slezla dolů a Tomáš před ní postavil dvě obrovské kulaté vafle polité rozteklým máslem a banánem.
"Já sice na sladký nejsem, ale tohoto bych mohl sníst plnou vanu." Veronika zakroutila hlavou nad tím, jak je možné, že ti největší žrouti bývají polovičního vzezření, než by měli být. Poděkovala a zakousla se do úžasného hřejivého pokušení.
"Tak co? Chutná?"
"Úplná nebesa." Prohlásila zasněně Veronika, jelikož tyhle vafle byly opravdu vynikající.
"To mám radost," řekl Tomáš a podíval se na hodinky, "hele, tak za hodinu budu muset vyrazit do práce. Chceš někam hodit nebo tak?" Veronika jen s plnou pusou zakroutila hlavou. Dožvýkala první vafli a bylo jí tak trapně, že chtěla co nejrychleji odejít.
"Máš to výborný, ale docela spěchám. Tu druhou si dám třeba někdy příště." Trochu křečovitě se usmála a začala pokukovat po své kabelce.
"Kam spěcháš? Klidně to dojez. Já to řekl jen pro orientaci." Veronika jenom seděla a dlouze zírala do poloprázdného talíře.
"Jde o ten včerejšek, viď?" Řekl Tomáš a opřel se lokty o stůl. Veronika jen sklíčeně zvedla oči.
"Chceš si o tom promluvit?"
"Možná by to bylo na místě. Ale nevím, jak začít."
"Začnu já," řekl Tomáš, "přestaň se v tom tolik rýpat. Já ani nečekal, že tě to tolik rozhodí, promiň, jestli jsem tě nějak ranil. Já žádný vážný vztah nehledám, jsem spokojen s tím, jak věci jsou. Jen nechávám volnou uzdu své přirozenosti a cítím, že mezi námi včera něco přeskočilo i z tvé strany. Pokud se tě to ovšem tolik dotklo, dávám ti plné právo mi jednu natáhnout." Trochu se naklonil přes stůl a nastavil Veronice tvář. Jak tam tak seděl, zahleděný do rohu místnosti s jemným ranním strništěm a lícními kostmi umazanými od vaflí, Veronika mu jenom lehce setřela drobky z obličeje a tím ho i docela příjemně pohladila.
"Nebudu tě bít. Vždyť to není tvoje vina," zaryla si zase nehty do dlaní, "jak říkáš, nic mezi námi není. Spíš jsem nervózní z toho faktu, že mám Ondru."
Tomáš obrátil pohled zpátky na Veroniku.
"To chápu," zamyslel se, "tak to s tím prostě nespojuj."
"Jak bych si to asi proboha mohla nespojit?!" Vyprskla na něj Veronika možná trochu ukřivděně, protože byla zatraceně vystresovaná. Člověk, jako byl Ondřej, by na ni pravděpodobně začal řvát, Tomáš ale zůstal úplně v pohodě.
"Klid, Veru. Nenervuj se. Myslel jsem to tak, aby sis to nespojovala přímo s Ondrou. Před tím, než jste spolu začali chodit, jsi určitě spala s několika muži. Máš snad někdy výčitky z toho, že jsi před sedmi lety ohnula Frantu Nováka? Tebe trápí jen ten samotný fakt, že se to stalo. Nespojuj si to s tím, že se to stalo teď. Z hlediska vnímání času se to mohlo stát klidně už před deseti lety. Odnes si z toho jen to, že je ti teď příjemně a že to bylo hezký."
Veronice Tomášova slova zněla rozumně. Za běžných okolností by tak dokonce uspokojila i své svědomí, ale jevil se tu jiný problém. Už ho nedokázala vnímat, jako kamaráda.

Pokračování příště

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 janiii janiii | 9. srpna 2016 v 20:44 | Reagovat

chybí mi článek z tvého života/deníku. bude brzo nějaký ?

2 Coneja^^ Coneja^^ | Web | 9. srpna 2016 v 20:45 | Reagovat

[1]: Určitě :) .. plánuju napsat něco málo o pouti, kde jsem byla a taky o stěhování, které mě čeká v září ;))

3 Julie Julie | Web | 10. srpna 2016 v 21:25 | Reagovat

Děkuji za fajn díl! :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama