Květen 2017

Rozhovor na Srdci blogu :)

31. května 2017 v 13:01 | Coneja |  Informace

Zdravíčko milí conejáci :).

Aktuální majitelka Blogu.cz Bára mě poprosila o rozhovor. Jsem jí za to moc vděčná a s nabádkou jsem souhlasila. Pokud Vás zajímají, jaké otázky si na mě připravila (a nejen ona ;)). Přikládám vám odkaz, kde si celý rozhovor můžete přečist. Přeji příjemné počtení!

Rozhovor

Vaše Coneja

Záchvat paniky

30. května 2017 v 20:21 | Coneja |  Téma týdne

Nádech. Výdech. Začíná mi být šílená zima. Proč mi srdce bije tak rychle? Bije. Rychle. Dusím se. Mlátí mi do hrudi, slyším ho. Bolí mě to. Skáče, dělá salta, křičí na mě, že něco není v pořádku. Co se to děje? Nic, jen se třesu. Proč? Nevím. Třesu se. Ruce mi vibrují a nohy mě neposlouchají. Musím si lehnout. Hned. Svírá se mi hrudník a mám knedlík v krku. Dýchej - nemůžu! Umřu. Určitě teď umřu. Tak takové je umírání, ty bláboly byly pravda. Bolí to. Nádech. Výdech. Jde to těžko, chci utéct. Utéct od čeho? Od sebe sama. Nejde to. Jen ležím a třesu se. Je mi zima, strašná zima. Pomoc, prosím pomozte mi. Kdo? Já nevím, kdokoliv. Prosím ať se něco stane, prosím. Už to chci mít za sebou, už chci umřít. Nebo ne? Bojuji, ale s čím? Prosím už přestaň, prosím. Začínám brečet. Ne. Už zase. Chci pryč. Chci, aby mě to už nechalo být, aby mi to dalo pokoj, pomozte mi, pomoc! Léky! Léky mě uklidní. Jdu ke skříňce. Pořád se třesu. Sypu léky do dlaně. Je jich hodně, ale já potřebuji víc. Je mi zle, je mi tak strašně moc špatně, že snad sním i tu krabičku. Ne. Dýchej. Nádech. Výdech. Stačí. Polykám léky, je mi z toho na zvracení. Sedám si na zem. Dusím se. Umírám? Už to bude za mnou? Brečím. Já se předávkovala. Určitě jsem to přehnala s léky, je mi špatně, celé tělo mě bolí. Chci pryč. Chci usnout. Utéct. Motá se mi hlava a potím se. Pořád brečím, a to mi víc a víc znemožňuje dýchat. Lehám si. Umírám. Určitě. Pomalu povoluju dlaně, stále se třesu. Bojuji. Brečím. Nedýchám. Hluboce vydechnu. Vnímám tu bolest. Všude…. Rozlévá se po celém těle… je to pryč. Jsem už v bezpečí.
Jsem v bezpečí.

Téma týdne: Rychle, rychle, běží čas

Svodidla - 19. díl

28. května 2017 v 9:44 | Coneja |  Svodidla

Zdravíčko milí conejáci :).
Přispívám s dalším dílem Svodidel :). Užijte si ho.

Svodidla - 18. díl

23. května 2017 v 18:28 | Coneja |  Svodidla

Zdravíčko milí conejáci.
Připravila jsem pro vás další, dnes již osmnáctý, díl Svodidel :). Užijte si ho.

7 typů rodičů

21. května 2017 v 9:39 | Coneja |  Názory

Zdravíčko milí conejáci :).
Dlouho předlouho tu nebyl článek s typy lidí a i mně to tak trochu chybělo :). Proto jsem dnes přišla s nápadem, a to trochu popíchnout naše milované tatínky a maminky. Opět článek prosím berte s nadhledem. Svoje rodiče miluji nadevše, ale sranda přece musí být ;)!

1) Řvouni

Tento typ rodičů má dojem, že se vše vyřeší křikem. Stačí, abyste upustili jehlu během hodiny vyšívání a vaše máma na to stejně přijde a seřve vás, jako malého Jardu. Většinou chyby okolí tolerují, ale ze svého potomka touží mít naprosto perfektní dítě. Ideálním řešením je koupit si sluchátka a počítat žíly na čele.
Vlastnosti: Ukřičení, perfekcionisté

2) Ustaraní

Svoje děti by nejradši obalili do bublinkové fólie, zalepili páskou a polili desinfekcí. Vyvolávají dítěti každou půl hodinu, jestli žije, všude ho vodí pomalu na vodítku, vozí ho jedině autem a rozedřená kolena oplakávají hodiny. Nedokážou být na dítě zlí, i když si to ten spratek někdy zaslouží. Na druhou stranu jsou velmi milující. Možná až moc.
Vlastnosti: Plní strachu, umí dát mnoho lásky

3) Sběratelé

Antikoncepce jim nic neříká, a proto se stali nevědomými farmáři. Mají obvykle pět až dvanáct dětí a další přírůstek je pro ně v podstatě domácí mazlíček. O své děti až takový zájem nemají, protože sotva stíhají pracovat a rodit další. Jsou ale velmi zruční a šikovní, protože se o tu hromadu hladových krků umějí postarat. Mámu vídáte permanentně s velkým břichem a tátu od rána do večera v práci, aby ty mladé nějak uživil. Doufají, že se aspoň někdo o ně ve stáří postará. Poměr je přece jedna ku milionu.
Vlastnosti: V jednom kole, neustále těhotní, zoo

4) Moderní

Tento typ cool Mom&Dad fellows se snaží neustále zůstat mlád. Když k nim přijde opilé děcko z narozeninové oslavy kamaráda, pochválí ho, zajásají, jaká to musela být pařba a drží mu vlasy při zvracení. Nad pětkami ze školy mávnou rukou a šaty dětem naopak zkracují a zdobí flitry. Dbají o bohatý sociální život svých potomků, a proto se dítě nesmí vrátit pomalu před půlnocí domů. Na druhou stranu jsou velmi respektující, co se týče pubertálních výstřelků jejich dětí.
Vlastnosti: V podstatě sourozenci nebo kamarádi

5) Neplánovaní

Obvykle vypadají jako osmnáctiletý pár sedící u doktora, který jim ukazuje, co je to kondom. Potrat pro ně nepřipadá v úvahu, a proto si malé dítko nechávají. Pokud má mladá slečna štěstí, její postpubertální partner s ní zůstane a pomůže jí se o dítě postarat. Alespoň si s dítětem budou moct společně udělat domácí úkoly a měnit oblečení.
Vlastnosti: Příliš mladí, nezkušení

6) Hovada

Otec sází, matka pije, jak to, že jejich dítě ještě žije. Pořád se hádají, ničí věci doma, dítěti nezajistí bezpečný a spokojený život. V těch nejhorších případech se objevuje i domácí násilí nebo zneužití dítěte. Sociálku na ně!
Vlastnosti: Příšerní

7) Ideální

Milující rodiče, kteří jsou připravení na to vést rodinný život. O své dítě se umí přirozeně postarat, příliš ho nerozmazlují, ale mají ho rádi. Těší se na rodičovství a potomky dobře vychovávají. Obvykle s dětmi mají hezký vztah, berou je na prázdniny a výlety a umí jim naslouchat.
Vlastnosti: Takhle by to mělo být

Doufám, že se vám článek líbil a že jste si jej užili. Připomínám, že se rozhodně nechci nikoho dotknout, naopak :). Rodičovství je velký závazek a rozhodně stojí za obdiv.

S láskou,

Vaše Coneja ;)

Jaké rodiče máte / jakými rodiči jste vy?
Který typ vás pobavil nejvíc?
Ráda si přečtu vaše názory v komentářích! ;)


Kresby - Pocity

19. května 2017 v 9:41 | Coneja |  Artsy
Zdravíčko milí conejáci :).

Moje terapeutka mi minulý týden dala docela zajímavý úkol. Řekla mi, že když se cítím nejhůř, ať jí zkusím moje pocity nareslit. Tento týden byl pro mě dost náročný, tudíž vám zde představuji čtyři výtvory, které jsem namalovala. Doufám, že vás aspoň trochu zaujmou :).


Tohle je můj vnitřní démon. Křičí na mě, rve mé tělo zevnitř, pomalu mne sžírá a manipuluje se mnou. Toto jsou pocity, které nedáváte ven znát. Usmíváte se a tiše sedíte v rohu. Ale uvnitř se děje přeesně tohle.


Tento obrázek představuje depresi. Stav, kdy bezvládně ležíte v posteli a necítíte nic, než jen vnitřní bolest, která se tlačí ven každičkým pórem na vaší kůži. Nemáte sílu, nemáte chuť, nemáte nic. Jedině onu bolest. Často se cítím, jako by mi srdce doslova vyletělo z těla a za nechalo tam obrovskou ránu.


Tady se mě moc neptejte, co to má být. Seděla jsem na posteli a přepadl mě pocit zoufalství. Úzkost byla tak silná, že jsem pokukovala po žiletce, ale mé racionální já mě bičovalo se slovy "nesmíš, nesmíš, nesmíš". Třásla jsem se a první, co mě napadlo, bylo popadnout vodovky a čmárat. A tohle z toho vzniklo.


Poslední kresba představuje bezmoc. Uvěznění ve vlastní hlavě, odkud není útěku. CHybějící končetiny představují, že člověk postupně zrácí sám sebe a jen čeká, kdy zmizí úplně...

Zaujaly vás moje kresby?
Cítíte se někdy podobně?
Přišly vám obrázky výstižné?


Otrok - 6. díl - POSLEDNÍ KAPITOLA

18. května 2017 v 13:25 | Coneja |  Otrok

Zdravíčko, milí conejáci.
Dneska pro vás mám připravenou kratičkou kapitolu, která zakončí naši zapomenutou povídku Otrok. Doufám, že se vám bude líbit :). Užijte si ji!

Otrok - 5. díl

15. května 2017 v 10:19 | Coneja |  Otrok

Zdravíčko milí conejáci :)!

Dnes jsem se odhodlala a konečně dopsala tuhle dávno zapomenuou povídku s názvem Otrok. Toto je předposlední díl, tudíž se v brzké době můžete těšit na úplný závěr ;). Užijte si ji!

Svodidla - 17. díl

14. května 2017 v 11:42 | Coneja |  Svodidla

Zdravíčko milí conejáci! Ano, vidíte dobře! Nedávno jsem narazila na soubor v Evženovi (mém notebooku) s tímto názvem a říkám si, tak proč to nedokončit? Mám předepsaných několik dílů dopředu, takže teď by svodidla měla vycházet opět zase pravidelně. Doufám, že se budete bavit ;).

Strach ze smrti

1. května 2017 v 4:53 | Coneja |  Názory

Zdravíčko, milí conejáci,

Je půl páté ráno a mě z příjemného odpočinku vzbudila již druhá noční můra. Pocity z ní jsou tak silné, že jsem jednoduše popadla počítač a začala psát.

Zdálo se mi, že všichni kolem umírali. Moje rodina, kamarádi, přátele mých rodičů, domácí mazlíčci… zdálo se mi, že se jsem se musela strat o své nezletilé bratrance, kterým zemřeli rodiče, a přepadl mě obrovský strach, že přijdu o ty své.

Probudila jsem se a začala přemýšlet. Když jsem ještě ležela v léčebně s panicko-depresivní poruchou, smrt mi přišla jako jediný útěk z utrpení. Psychická bolest byla tak silná, že mě opustily obavy jako "bude to bolet" - nic nemohlo víc než to, co jsem cítila, "co bude po smrti" - nic nemohlo být horší než život, "už si na světě nic neužiju" - už ani není co… Jediná věc, která mě držela při životě byl fakt, že bych tím ublížila blízkým lidem a hlavně rodičům.

Což mě vedlo k dalšímu zamyšlení. Není to fér. Není spravedlivé, že jednou budu muset sledovat to, jak mě moje rodiče opouštějí. Navždy. Jak mi umírají kamarádi, zbytek rodiny, moje dvě kočky… To nebyla noční můra. Tohle se opravdu stane.

Další myšlenka byla naprosto sobecká, a to tedy - zabít prvně sebe, abych toto nemusela vidět. Jenže ne. Úzkost je moc silná, antidepresiva zabírají. Nemohu ranit druhé tím, co by tak moc ranilo i mě.


Jen si prostě myslím, že je to nefér. A bojím se. Bojím se chvíle, kdy se jednou oni rozloučí se mnou. A nechají mě tu. Žít.